Všechno bio nemusí chutnat nejlépe a funkční potraviny nejsou automaticky těmi nejzdravějšími. Kolem jídla panuje hodně mýtů. Podívali jsme se na nejčastější z nich.
1) Jídlo po datu minimální trvanlivosti musí pryč
Minimální trvanlivost neznamená automaticky chvíli, kdy se jídlo zkazí. Jde jen o datum, do něhož výrobce na jídlo dává garanci. Aby se vyhnuli problémům, často kalkulují s co nejkratší dobou. Jídlo po datu minimální trvanlivosti nemusíte ale automaticky vyhazovat. Do toho, aby se zkazilo, může mít daleko. Jak to poznat? K tomu má člověk hned několik senzorů – čich, zrak a chuť. Něco jiného je informace o tzv. datu použitelnosti. Uvádí se u ní „Spotřebujte do…“ Ta se používá u potravin, které se rychle kazí. U nich neriskujte.
P. S. Věděli jste, že průměrný Evropan vyhodí až 115 kg potravin ročně? To není zrovna málo…
2) Jíst dobře znamená jíst draze
Vůbec ne. Zajděte v západní Evropě do obchodů. Co uvidíte? Regály plné polotovarů. Pro maximální úsporu času zákazníků. Jenže všichni víme, že právě polotovary na zdraví právě nepřidávají. Jídlo připravené doma je mnohem zdravější. A levnější! Podle studií až o 184 % procent.
3) Bio chutná lépe
Ne nutně. Rozdíl mezi biočesnekem a česnekem dováženým z Číny samozřejmě poznáte. Ale poznáte v chuti mezi biošpenátem a špenátem od nebio farmáře od Mělníka? Sotva. Koupí biopotravin neinvestujete do chutě, ale především do životního prostředí.
4) Funkční jídlo je zdravější
Nevíte, o co jde? Funkční jídlo je takové, které má vedle svých běžných výživových hodnot zdravotní bonus navíc. Třeba pečivo s přídavkem isoflavonů pro snížení rizika rakoviny prsu. Nebo margarín s přídavkem rostlinných sterolů pro snížení cholesterolu v krvi. Zatímco jejich vyšší cenou si můžete být vždycky jisti, na jejich zdravotní účinky se spoléhat nemůžete. Neupravované potraviny jsou často prospěšnější.
© 2003—12