Hudba budoucnosti? Kdepak. Podívejte se s námi na stavby, které nás do těchto vizí přenesou už dnes.
PRO RELAXAČNÍ NÁKUPY
Z touhy po krajině přítomné i uprostřed odlidštěné architektury velkoměsta vznikají stavby, kterých se chcete dotýkat. Fasáda zabalená do mechové peřiny doslova láká k pohlazení. Stavba, v jejímž přízemí je obchod prestižní belgické módní návrhářky Ann Demeulemeester, se také snaží splynout s přírodou. Dokazuje to nejen zelená fasáda, ale i samotné organické tvary budovy.
PRO SOULAD SE STARÝMI KULTURAMI
Zelená architektura muzea Quai Branly má zase jiný příběh. Jean Nouvel při přípravě projektu uvažoval takto: „Muzeum primitivních kultur je místo plné symbolů lesů a řek, posedlosti smrtí a zapomenutím. Je útočištěm pro díla pocházející z Austrálie a Ameriky, místem k prasknutí naplněným dialogy mezi duchy předků, kteří v sobě teprve odhalovali lidské schopnosti, nacházeli své bohy a náboženství.“
Jeho architektura nemohla přijmout naše současné, západní tvarosloví. Pryč tedy s konstrukcí, technickým vybavením, únikovými schodišti, parapety, projektory a vitrínami! Pokud musí být jejich funkce zachována, ať zmizí z našeho pohledu, ať o nich nevíme a můžeme se nerušeně pustit do důvěrných rozmluv s posvátnými předměty. Výsledná architektura má neočekávaný výraz.
Je archaická? Ne, naopak, k docílení výsledku bylo použito nejpokročilejších technik – okna jsou velmi rozměrná a často potištěná obřími fotografiemi.
PRO DOBÍJENÍ LIDSKÉ ENERGIE
Paradoxní je, že například architekt Josef Pleskot svým návrhem budovy centrálního sídla ČSOB v Praze nikoho fascinovat nechtěl. „ Co se přírodě odejme, to se jí má vrátit,” poznamenává lapidárně k projektu takzvaného paneláku naležato, umístěného na okraji přírodní rezervace v pražských Radlicích. Vedle souboje se samotnou hmotou domu a jeho funkcí bankovního ústavu se vším, co s tím souvisí, se jeho architektura pouští i do zápasu o lidskou duši: „Ekologie je i o dobíjení lidské energie,” dodává.
Co přesvědčilo odbornou komisi, že stavbě udělila certifikát jedné z ekologicky nejšetrnějších budov Evropy? Rafinované využívání denního světla, prostupujícího až dopodzemních garáží, použití přírodních stavebních materiálů, především pohledového betonu s výbornou schopností absorbovat a opět vydávat teplo, využívání přirozeného tepla produkovaného lidmi a technikou, sto dalších řešení na bázi pokory k životu, a potom zeleň: nekonečné pásy lián psího vína sloužící jako odstínění, střešní zahrada se vzrostlými stromy a pnoucí rostliny prostupující vnitřkem celého domu, bambusy a palmový háj v relaxační zóně.
Josef Pleskot nám zodpověděl několik otázek. Přineseme vám je už zítra.
Více o zelené architektuře si přečtete v novém podzimním vydání Elle Decor.
© 2003—12