Elle Talent Show: Tereza Těžká

Text: Josefína Joštová

Terezu to na jeviště táhlo odmalička. V 9. třídě se pak rozhodla, že herectví upřednostní před zpěvem, nastoupila na konzervatoř a posléze na DAMU. Nyní je jednou z hlavních protagonistek celovečerního dokumentu Víta Klusáka V síti, který bude mít v kinech premiéru na konci února. Snímek otevírá tabuizované téma, kterým je zneužívání dětí na internetu. Čtyřiadvacetiletá Tereza si zahrála jednu z dvanáctiletých holčiček, které skrze platformy Facebook, lidé.cz a další komunikovaly s více než dvěma tisíci predátory. 

Pro Terezu je podstatné hereckou kariéru propojovat s důležitými věcmi a poselstvími. I proto plánuje letní cestu do Indonésie, kde se zúčastní protipytlácké hlídky a bude čistit tamější prales a pláže. Vše plánuje zdokumentovat a podělit se o své zážitky prostřednictvím videí nebo článků. Jejm snem je zahrát si dospělou, sebevědomou ženu, protože zatím byla obsazována spíše do rolí mladých dívek. Je jí jedno, jestli to bude ve filmu, seriálu nebo na divadelních prknech – na její práci jí nejvíce baví právě rozmanitost, kterou přináší. 

Máte s problematikou, kterou se dokument V Síti zabývá, osobní zkušenost?
Bohužel ano, sama jsem si něco podobného prožila, když mi bylo 12 let. Na platformě lidé.cz jsem se seznámila s mužem, který mi řekl, že umírá a jediné, co ho může zachránit, je má panenská moč. Naštěstí jsem se mohla obrátit na své rodiče a vše jsme včas utli. Každý však takové štěstí nemá. 

Bylo pro vás natáčení o to náročnější?
Naopak. Mohla jsem se opřít o to, že dostat toto téma do povědomí širší veřejnosti pro mě bylo neuvěřitelně důležité. Věděla jsem, že to, co dělám, může pomoct tisícům dívek a chlapců a že se o tomto problému musí začít víc mluvit. Ani jsem si nedokázala představit, jak velký problém to je. Byla to rozhodně nejtěžší práce, kterou jsem kdy dělala, ale zároveň i nejkrásnější, protože jsem věděla, že už jen tím, že si ten člověk píše se mnou, a ne s někým jiným, tak chráním jednu potenciální oběť.

Jak jste se dostala k herectví?
Od první třídy jsem chodila na zpěv, na klavír… táhlo mě to k umění a na pódium. V 9. třídě jsem se rozhodla, že se chci věnovat právě herectví. 

Po jaké roli nejvíc toužíte?
Chtěla bych hrát dospělou ženu. Většinou dostávám role mladých dívek a ráda bych se pro jednou stala femme fatale. 

Preferujete divadlo, nebo film?
Potřebuju balanc a rovnováhu mezi obojím. Nemohla bych si vybrat jedno, nebo druhé.

Je studium DAMU nejlepší cesta, jakou se může mladý český herec vydat?
Asi ano. Nasbírá spoustu zkušeností, kontaktů, má šanci se vyvíjet. Kdybych tam nenastoupila, určitě bych byla i jako člověk úplně někde jinde. A právě i samotný osobní rozvoj je pro ten herecký nesmírně důležitý. 

Jaký je váš nejoblíbenější film?
Rozhodně Prokletý ostrov s Leonardem DiCapriem. Ten jsem viděla mnohokrát. Když jsem ho dokoukala poprvé, hned jsem si ho pustila znovu a tu noc jsem vůbec nespala. 

O ekologii se zajímáte také odmala?
Už jako malá jsem nutila maminku třídit odpad a podobné věci. Na základní škole mě to spolu s uměním táhlo i ke studiu biologie a ekologie. Byla jsem součástí ekotýmů, chodila na různé dobrovolnické akce…

Jste veganka?
Moje motto zní: „Chci žít tak, abych si mohla říct, že kdyby tak žil každý, bylo by na světě lépe.“ Ne vždy se mi to daří, ale klíč vidím v té snaze. Nejde o to, abychom všichni zacházeli do extrémů, ale abychom dělali naše maximum. I když jsem v tomto ohledu na sebe dost přísná, například olomoucké tvarůžky si jednou za půl roku neodpustím. A věřím, že to nevadí, protože zbytek roku zase živočišné produkty omezím, snažím se žít „zero waste“, kupuji pouze veganskou kosmetiku a podobně. Každý by si měl najít svou udržitelnou cestu, omezovat to, co uzná za vhodné. 

Jak je na tom podle vás Česko, co se týče ekologie?
Špatně. Česko rozhodně nepatří mezi státy, které jsou šetrné k přírodě. Vidím to bohužel i u svých blízkých – lidé si neuvědomují, jaký mají jejich akce dopad na planetu.

Jak bude probíhat vaše výprava do Indonésie?
Čtrnáct dní budu v pralese bez signálu, elektřiny a vody. Další část výletu strávíme čištěním pláží. Myslím, že si sáhnu na dno a hrozně se na to těším, protože věřím, že mě to neuvěřitelně posune. Bohužel nevím, jak si tam nabiju mobil nebo foťák, abych mohla něco natočit. Ale určitě se k tomu případně vyjádřím zpětně, ať už v článku, videu nebo na v livestreamu. 

Jedete sama?
Původně jsem chtěla jet sama. Když jsem to ale prozradila svému příteli, tak ihned řekl, že jede taky. Nakonec to došlo do té fáze, že teď o účasti uvažují i moji rodiče. Takže to možná nakonec bude takový netradiční rodinný výlet. Ale jsem ráda, že cítím od rodiny takovou podporu ve věcech, které jsou pro mě důležité. Zároveň mě neuvěřitelně těší, že jim mohu poskytnout nový pohled na věc.