EBL banner

První dáma filmové kritiky

Vzpomenete si, kdy jste poprvé byla v kině? 

Asi to bylo kino Pasáž na Václavském náměstí, kde se promítal některý z filmů s tehdy nesmírně populární Shirleykou, dětskou hvězdou, která tančila, stepovala a zpívala. Chovám jako relikvii z té doby krásnou panenku s šatičkami z organdy. Jako dospělá se ShirleyTemple-Black uplatnila v politice a v letech 1989–1992 byla velvyslankyní USA v Československu. 

Dočetla jsem se, že mezi vaše režisérské idoly patří Michelangelo Antonioni a Federico Fellini. Potkala jste se snimi osobně?

Těžko se dá mluvit o idolech, žádné jsem nikdy neměla. Oba byli tvůrci, jejichž filmy od poloviny 50. let obdivoval každý, kdo se trochu vyznal ve filmu. Je pravda, že Felliniho Silnice mě na promítání pro studenty FAMU tak uchvátila, že jsem se odhodlala režisérovi napsat svou ještě nepříliš skvělou italštinou. Dokonce mi odpověděl a zval mě, abych ho vyhledala, až budu v Římě, ale neudělala jsem to.V dobách, kdy jsem do Říma jela jen jako tlumočnice nebo „tlumočící novinářka“, jsem k tomu neměla příležitost, po roce 1989 mne pak možná odradilo jisté zklamání ze setkání s Michelangelem Antonionim. S tím jsem se seznámila, když v roce 1965 přijel na pozvání Italského kulturního institutu do Prahy a uváděl přehlídku svých filmů. Shledala jsem, že jako člověk neodpovídá tak docela představě, jakou jsem o něm měla z jeho filmů. Setkala jsem se s ním pak letmo ještě párkrát na festivalech v Cannes a v Benátkách, mezitím vyšly moje překlady některých jeho scénářů a povídek. I v těch se zračí jeho zvláštní povaha. 

Co obnáší být uměleckou ředitelkou filmového festivalu? 

Nejdřív jsem musela objevit, jak se vůbec dělá festivalový program. Byla jsem předtím jako novinářka na mezinárodních festivalech, ale tam jsem viděla filmy, které už předtím někdo vybral.V roce 1994 se konal 29. ročník MFF v KarlovýchVarech, první, který se pořádal už zcela mimo státní struktury. Musela jsem se tedy učit, jak se vybírají tituly a jak a s kým se jedná o podmínkách, za nichž je můžeme do KarlovýchVarů dostat. To je práce programového nebo uměleckého ředitele dodnes, změnil se jen její rozsah a technická stránka věci. Umělecký ředitel musí mít především znalosti z oboru historie filmu a estetiky a neustále sledovat vše, co se v kinematografii děje, zkrátka „být v obraze“. Samozřejmě má mít taky přirozený respekt festivalového týmu.Tu otravnou stránku, to znamená často zdlouhavé vyjednávání s režiséry, producenty a meziná- rodními distributory o poskytnutí toho či onoho filmu, zaslání materiálů a kopií, pozvání delegací a péči o ně na festivalu, jsem měla na starosti jen v počátcích, postupně ji přebírali spolupracovníci. Podařilo se nám s Jiřím Bartoškou vytvořit hned od začátku dobrý tým a někteří z těch, kteří s námi připravovali první společné ročníky, jsou dnes ve vedení. 

Jiří Bartoška je skvělý chlap. Pracovali jsme spolu v symbióze lidí, kteří si jeden druhého váží.

Proč pro vás a Jiřího Bartošku bylo v roce 1994, kdy se lámal chleba o budoucnosti festivalu, zásadní, aby festival zůstal v Karlových Varech? 

Uvědomili jsme si, jak je důležité, aby festival nebyl rušen množstvím jiných kulturních akcí pořádaných v hlavním městě. Karlovy Vary se jako dějiště MFF osvědčily už od roku 1946. Míval také ve světě dobrou pověst až do roku 1957, kdy jeho kontinuita byla narušena politickým rozhodnutím pořádat jej každý druhý rok střídavě s festivalem v Moskvě. Další ránu mu pak zasadilo potlačení pražského jara a nástup normalizace. Od té doby začal ztrácet publikum, a právě to vedlo k úvahám přenést ho do Prahy. Museli jsme pak dva roky bojovat o udržení festivalu v Karlových Varech, ale vyplatilo se.

Jaké kouzlo pro vás má tohle lázeňské město osobně? 

Má kouzlo historie i přírodní půvaby lázeňského města vystavěného podél říčky Teplé mezi svahy, je tam snadné překonávat vzdálenosti mezi festivalovými centry. Když jsem jezdila v letech 1970 až 1992 na festival jako novinářka, mívala jsem čas chodit po kopcích a objevovat i přírodní krásy KarlovýchVarů. To ovšem s pracovními povinnostmi pominulo...

... více se dočtete v červencové ELLE, která je právě na stáncích!

EBC promo