Když o umění nesníte. Ale žijete jím...

„Ptá se blondýna blondýny v IKEA: Jaký se ti líběj obrazy? Mně teda víc ty z Hornbachu…“ parafrázuje galeristka a kurátorka Olga Trčková tragikomiks své oblíbené umělkyně Venduly Chalánkové. Ona sama si na levné dekorace na stěny rozhodně nepotrpí. Dvanáctým rokem stojí v čele prestižní DSC gallery a tomu odpovídá i její vlastní byt v Marina Island Lighthouse v pražských Holešovicích: odvážná, vtipná i provokativní díla obsadila všechny jeho stěny. Galerie této štíhlé brunetky je známá tím, že zastupuje největší bouřliváky a rebely české výtvarné scény jako Davida Černého nebo Romana Týce a přináší projekty, které vzbuzují pozornost a kontroverzi. Buď je milujete, nebo nenávidíte.

Prohlédněte si unikátně zařízený byt galeristky Olgy Trčkové:

Umění je všude, kam se podívám. Jak jste mu přizpůsobila zařízení loftu? Od začátku nám bylo jasné, že vybavení bude minimalistické. Potřebovali jsme jen do něčeho dát knížky, na něčem spát a někam uložit oblečení. Jsme nenároční. Vyznáváme prázdnotu, jednoduchost, bílou, šedou a černou barvu. Nábytek je trochu potlačený, aby vynikly obrazy na stěnách. Byt slouží jako neutrální scéna pro umění.

Život se někdy mění ze dne na den. Dokážu si rychle zabalit kufry. Nemám žádné pamětihodnosti po babičce, žádné kusy, ke kterým bych měla sentiment. Kdybych se zítra měla stěhovat, budu zase bydlet podobně. Změna mě fascinuje. Vyvíjí se váš osobní vkus? Soustavně! Stále mi ale imponuje humor spojený s jistou mírou odvahy. Obdivuji akce, které dělá skupina Ztohoven nebo i její samostatný člen Roman Týc. Vždycky se nesmírně těším, kdy zase do galerie přijde se sešitkem plným nápadů. Dávám přednost dílům s příběhem. 

Byt Olgy Trčkové

Z mnoha umělců, které naše galerie zastupuje, se časem stali moji přátelé. Díky tomu jejich tvorbu vnímám prostřednictvím jejich osobnosti. Bydlíte tu už čtvrtým rokem. Obměňujete vystavená díla, nebo se od některých nedokážete odloučit? Čas od času doma pořádáme pro naše klienty art party. Skýtají příležitost nenásilně seznámit budoucí sběratele s tvůrcem. Na vernisáži se ostýcháte se autora vůbec na něco zeptat, ale když se atmosféra uvolní u dobrého vína a sýrů, je to snazší.

Když někdo z návštěvníků zatouží po díle, které mám doma vystavené, většinou mu ho ráda prodám a vystavím si něco jiného. Skutečně lpím jen na několika dílech, které jsem dostala darem. Vy ke klientům přistupujete tak přátelsky, že si je zvete domů? Neriskujete, že si z bytu uděláte detašované pracoviště galerie? Sbírání umění je životní styl. Tím, jakým uměním se obklopuji, dávám najevo svoji osobnost, vyjadřuji tím svůj smysl pro humor, svůj sarkasmus. Lidé, kterým se líbí stejné věci, se pak snadno spřátelí. Galerista by měl jít svým klientům příkladem, ukázat, že autorovi věří natolik, že na něj vsadí a vloží do něj vlastní finance. U mladých umělců se hodnota mnohdy prokáže až v dalších generacích. Je to loterie. 

Zdroje: Elle Decoration, olgatrckova.cz