Apart Elle (diamanty)

„Diamanty jsou nejlepším přítelem ženy,“

prohlásila herečka Marilyn Monroe a měla pravdu. Tyto vzácné kameny jsou nejen úchvatnou ozdobou, která se hodí pro mimořádné příležitosti, ale hlavně představují nadčasovou investici.

Nikdy nevyjdou z módy, jsou téměř nezničitelné a jejich hodnota neustále roste. Proč tedy nepodlehnout jejich kouzlu? Alespoň jednou za život.

Diamanty jako 8. div světa

Diamanty fascinují již celá staletí a pojí se s nimi řada příběhů. Zatímco staří Řekové tyto vzácné kameny považovali za slzy bohů, Římané si mysleli, že jde o kousky spadlých hvězd. V Indii zase diamanty sloužily jako talismany — Indové doufali, že jim přinesou nejen zdraví, ale i moudrost. Nebyli však jediní. V sílu diamantů věřili i nejvlivnější panovníci a mnozí z nich svůj život zasvětili právě hledání vzácných kamenů.

Tajuplné a velmi dlouho nerozklíčované složení

Chemické složení diamantů nebylo až do 19. století rozluštěno. Vědci se domnívali, že neobvyklý kámen s výjimečnými vlastnostmi vytvořil neznámý prvek. A považovali jej za příbuzného grafitu. Jenže od toho se diamant značně liší.

Podobnost s grafitem? Čistě náhodná!

Společné mají to, že: Grafit i diamant se skládají z atomů uhlíku. Akorát s tím rozdílem, že zatímco uhlíkem na tužkách si umažete prsty, diamantem celkem bez problémů poškrábete sklo. Na Mohsově stupnici tvrdosti diamant dosahuje stupně 10, zatímco grafit má stupeň 2. Jak je to možné? Důvodem jsou chemické vazby: V diamantu jsou na rozdíl od grafitu všechny valenční elektrony zapojeny do nejsilnějších, velice těžko přerušitelných mezičásticových vazeb.

Poklad ukrývající se pod povrchem

Diamanty vznikají v hloubce 150–200 km pod povrchem nejstarších tektonicky stabilních částí kontinentů. V místech, kde vládnou nejžhavější teploty (1050–1200 stupňů Celsia) a tlak 45–50 kBa. Právě tam, kde dochází k jejich krystalizaci, se můžou tyto tajuplné poklady ukrývat i miliardu let.

Jak se ale diamanty dostanou na povrch?

Pomocí magmatu, které vyvěrá na povrch vulkanickou erupcí. Vlivem povětrnostních podmínek je můžou následně přemisťovat řeky, a to klidně až stovky kilometrů od míst, kde diamanty vůbec poprvé spatřily světlo světa.

Největší diamantové velmoce

První vzácný kámen našli už ve 4. století před naším letopočtem v Indii. Tato země byla celé tisíciletí považována za jediné naleziště diamantů.

Situace se změnila v roce 1725, kdy byla objevena diamantová ložiska také v Brazílii. O 135 let později se tak stalo i v Jižní Africe, kde se diamanty začaly těžit opravdu ve velkém (a platí to až dodnes).

Odkud pocházejí nejnovější skvosty

V současné době většinu světové produkce tvoří diamanty ze zemí, jako je: Rusko, Kanada, Bostwana, Austrálie, Demokratická republika Kongo, Jižní Amerika a Angola.

Nalézt vzácný kámen ale nestačí...

Aby se z nenápadného krystalu tvořeného výhradně uhlíkem stal drahokam s mimořádným leskem, musí projít ještě hodně dlouhou cestou opracování. Jedno z hlavních center, kde se základní úpravy provádějí, sídlí v belgických Antverpách. Často ale diamanty putují i na jiná místa Země — leští se například v Indii nebo Izraeli.

Fakta o diamantech

Výraz diamant je odvozen od řeckého slova „adamas“, což znamená neporazitelný a nezničitelný.

Největší dosud objevený diamant se jmenuje Cullinan.

Na začátku vážil 3106 karátů. Vytěžili ho v Jižní Africe a majitel tamějšího dolu (podle kterého je kámen pojmenován) jej daroval anglickému králi Edvardovi VII. Následně byl tento gigantický diamant rozdělen na několik dalších, z nichž tři tvoří součást britských korunovačních klenotů.

Nejslavnějším je diamant zvaný Koh-i-noor, který zdobí srdce koruny britské královny.

Pravděpodobně byl diamant nalezen na území Indie před 4 až 5 tisíci lety. Dlouhá staletí měnil své majitele, načež ho v polovině 19. století získala jako dar britská královna Viktorie. Ta vzácný kámen nechala přebrousit, a i když diamant po zásahu zmenšil svoji váhu z původních 186 karátů na 108, 9 (asi 21,8 g) na svém lesku rozhodně neztratil, naopak. Svým oslňujícím leskem a nevyčíslitelnou hodnotou fascinuje dodnes.

Roku 2004 objevili badatelé takzvanou exoplanetu obíhající kolem své mateřské hvězdy a pojmenovali ji 55 Cancri E. Co je na téhle superplanetě tak zvláštního? To, že je nejspíše složená výhradně z uhlíku, tudíž se jedná o největší diamant Mléčné dráhy!

Jak poznáte, že je to ten pravý (diamant)?

Není neobvyklé, že jediný diamant stojí jako pohádková vila v té nejlukrativnější lokalitě. Má ale kámen, který vám učaroval, opravdu takovou cenu? A podle čeho se vlastně jeho hodnota a kvalita určuje?

Prsten s diamanty jako základ klenotnické sbírky

Zajímá vás, jak tak jedinečný kousek vzniká? Na začátku jsou pouhé vize, představy tvůrce, které ale na samotném konci procesu zhmotní dechberoucí krása. Podívejte se krok po kroku, co takovému zázraku předchází.

Řekněte mu „sladké ano“

Ať už vybíráte snubní diamantový prsten, slavíte jubileum, narození dítěte anebo se chcete jen odměnit, existují zásady, kterých byste se měli držet, aby byl nákup vašeho klenotu úspěšný.

Záleží na materiálu i ryzosti

Dáváte přednost klasice v podobě žlutého zlata, nebo volíte čistší podobu ve formě bílého zlata? Kromě těchto dvou materiálů můžete zvolit platinu, případně růžové zlato. Anebo jejich kombinaci.

Prsteny se však liší nejen základním materiálem, ale také ryzostí. Jejich stupně jsou v nabídce prestižních klenotnictví hned tři: 375 nejdostupnější, 585 nejoblíbenější a 750 nejexkluzivnější.

Osazení podtrhne jedinečnost šperku

Diamantový třpyt nejlépe vynikne v objetí drahého kovu. Nejtypičtější osazení je šatonové, které umožňuje volné pronikání světla do šperku, a tím pádem hází okouzlující efekty. K dispozici je také lunetové osazení, které obklopuje celý diamant, nebo technika Micro Pave, při níž se kameny umisťují blízko sebe tak, aby byl navozen dojem jednotného diamantového povrchu. A pokud konstrukce prstenu vyžaduje, aby byly diamanty umístěny v řadě, využívá se drážkové osazení.

Jaký je prst, na kterém diamantový šperk zazáří?

Pokud vaše srdce zahořelo po diamantovém prstenu, o kterém máte jasnou představu, zbývá jediné: Správná velikost. Změřte si proto prst, na kterém budete prsten nosit, a nezapomeňte vzít v úvahu také tloušťku kloubu, přes který ho budete nasazovat. Pro usnadnění měření se dá využít i multisizer, k dostání v APART.

S výběrem Vám ochotně poradí v klenotnictví APART.