Je jasné, že v ideálním světě bychom každý den cvičili, meditovali a nekonzumovali vůbec nic nezdravého. Ale ruku na srdce, kdo nemá své slabosti? Když procházíte kolem své oblíbené pekárny, kde tak nádherně voní čerstvé kynuté koláčky, jde zdravý rozum stranou. Není divu. National Institutes of Health totiž zjistil, že cukr je návykovější než kokain. Navíc se v dnešní době potýkáme s celou řadou skrytých cukrů, které se často nacházejí třeba v jogurtech, rostlinných produktech, ovesných vločkách nebo ovocných šťávách. Právě tyto potraviny přitom doktoři ještě před deseti lety doporučovali konzumovat denně coby vitamínový boost.
Malá lekce chemie
Je to vlastně docela snadné. Mezi jednoduché cukry patří glukóza (hroznový nebo také krevní cukr) a fruktóza (obsažený v ovoci). Naopak složitými cukry označujeme sacharózu (třtinový nebo bílý cukr), laktózu (mléčný cukr) a škrob. Tělo štěpí tyto sacharidy na glukózu, kterou organismus potřebuje nejen jako zdroj energie, ale také pro správné fungování mozku, centrálního nervového systému a červených krvinek. Je tak podstatná pro zdravé fungování těla.
Přirozené versus přidané cukry
Pro jednodušší pochopení toho, co tělo ve skutečnosti potřebuje, rozdělila American Heart Association (AHA) cukry na „přirozené“ a „přidané“. Přirozeně se vyskytující cukry najdeme v ovoci (fruktóza) a mléce (laktóza). Mezi ty přidané patří jakékoliv cukry nebo kalorická sladidla, která se přidávají do potravin nebo nápojů během jejich zpracování – je to třeba sirup ve vašem oblíbeném vanilkovém latté nebo ovocné příchutě v jogurtu. Přidané cukry a sladidla mohou zahrnovat jak přírodní cukry, tak i další kalorická dochucovadla, která jsou chemicky vyráběná (například kukuřičný sirup s vysokým obsahem fruktózy). Ta se kromě zvýraznění chuti a textury používají také k prodloužení trvanlivosti některých produktů. A právě ta spadají do kategorie skrytých cukrů, které nevědomky konzumujeme v salátových zálivkách, pečivu nebo mléčných výrobcích.
Všeho s mírou
Celkový příjem cukru v Česku ještě před zhruba devadesáti lety nepřesahoval 2,5 kg na osobu na rok. V současné době však naše spotřeba činí asi 34 kg na osobu ročně, tedy 91,5 g denně. Podle AHA však tělo nepotřebuje vůbec žádný přidaný cukr k tomu, aby zdravě fungovalo. To je nicméně skoro nemožné, proto lékaři z AHA vypracovali doporučení, z něhož vyplynulo, že muži by neměli přijmout denně více než 36 g (asi 9 čajových lžiček) přidaného cukru, ženy pak více než 25 g (asi 6 čajových lžiček). Malé děti by se přidanému cukru měly vyhnout úplně.
Pokud tedy trpíte postpandemickým syndromem, v rámci kterého vás u televize neustále honí mlsná, sáhněte po oříšcích nebo ovoci. Třeba datle nejsou o nic horší než čokoláda. Navíc obsahují stopové prvky a vlákninu, která je pro tělo velmi důležitá. Hlavně pamatujte – všeho s mírou.
