Crafting Plastics: budoucnost designu tkví ve spolupráci a bioplastech

 

Sídlí sice v Bratislavě, ale zastihnete je třeba v Berlíně a nyní mají nakročeno i do Ameriky. Kladou si hned několik důležitých poslání – jedním z nich je vyvíjet nové biomateriály, dalším, neméně důležitým posláním, je dát nově vzniklému materiálu kvalitní vizuální stránku. Nejen to, že všechno se vším souvisí, jsme odkryli v rozhovoru, díky němuž můžete nahlédnout do tvůrčího procesu, plánů i pravd, které studio crafting plastics! ctí a ve své práci reflektuje.

Jaká je budoucnost designu očima Crafting Plastics?

Vlasta: To je těžká otázka na začátek. Pro mne je budoucnost designu, podíváme-li se na něj v časovém horizontu třeba padesáti let, hlavně o spolupráci. Design je transdisciplinární záležitost. Není to o tom, že každý vytváří své věci na svém políčku. Ale o tom, že se vše a všichni propojují. Role designéra v budoucnosti je pro mne rolí mediátora, který se dokáže na problematiku podívat komplexně a nějak na tyto situace reagovat. Měl by rozumět různým disciplínám, které dokáže propojit v jednu.

Miroslav: Já jen doplním, že toto bylo úlohou designéra i v minulosti. Ale možná to, na co se zaměřujeme my, je hlavně o snaze být multifunkční, vytvořit produkt, který bude mít své DNA a pointu. Ne vždy se asi podaří vytvořit něco nového. Ale pro nás byla nová výzva materiálový design a přirozené hledání a objevování něčeho nového. Proto jsme se hned na samém začátku zamýšleli nad tím, z jakých materiálů jsou věci okolo nás, jaké nové materiály by mohly ovlivnit prostor a celkově životní prostředí, ve kterém právě žijeme. Zaměřovali jsme se na disciplínu inovace materiálů, chtěli jsme vědět, co je z čeho vyrobené a kde to vlastně vzniká. A tak jsme teď tady.

A daří se vám přinášet nové věci?

V: Snažíme se. Je to o konstantním zkoušení, někdy je to opravdu hodně náročné. K finálnímu produktu vede dlouhá cesta a řekněme, že ve chvíli, kdy jsme schopni něco nového vyvinout natolik, že dokážeme výslednou věc lidem distribuovat, se nám daří.

 

 

Soustředíte se na recyklovatelné, již existující materiály, či na tvorbu zcela nových materiálů?

V: My se nesoustředíme na recyklaci, ale na materiály, které jsou nové, jsou z obnovitelných zdrojů. Nepracujeme s materiály, které už byly používány jako syntetické plasty, i když mnohé značky a designéři teď vymýšlejí, jak tyto materiály znovu zpracovávat. My se snažíme vytvářet novou generaci materiálů, která vzniká z různých přírodních zdrojů a rostlin – například z bramborového nebo kukuřičného škrobu, glycerinu, cukrové třtiny a různých cukrů.

Takže pointou je, že jsou vaše materiály plně rozložitelné?

V: Jde nám hlavně o hledání udržitelných řešení. Chceme pracovat s materiály, které nejsou založeny na ropě a jsou odbouratelné, čili kompostovatelné třeba v malém domácím kompostu. Snažíme se také zjišťovat jejich limity, a to funkční, mechanické i estetické. V naší tvorbě se snažíme skrze různé chemické procesy ovlivnit, jak nový materiál vypadá vizuálně, aby se od plastů odlišoval povrchovou úpravou, nebo aby jinak voněl. Věnujeme se materiálům, které je možné kompostovat v elekrickém či průmyslovém kompostu. Ten musí mít konstantní teplotu nad 50 stupňů, obsahovat mikroorganismy a mít správnou vlhkost. Poté se námi vyvinuté materiály do šesti až osmi týdnů rozloží úplně. Takové kompostárny u nás však ještě rozšířené nejsou. Samozřejmě můžete kompostovat i v domácím kompostu, ale proces rozkladu trvá o mnoho déle. Ale je to v rámci měsíců, netrvá to léta.Čas rozkladu závisí na kvalitě kompostu.

Pracujete i s houbami? V módě se o ně začaly zajímat i některé velké módní domy…

M: Zkoušeli jsme pracovat i s houbami, ale učíme se. Zatím jsme ve fázi, kdy dokončujeme procesy v oblasti bioplastu, se kterými jsme začali, je to dlouhý příběh. Když začnete zkoumat nový materiál, neznamená to, že za rok máme vše vyřešené. Zpočátku jsme si to mysleli, ale spolupracujeme s vědci a zkoušíme různé přístupy, trvá nám to šest i sedm let a stále je co objevovat.

 

 

V jakých oblastech bychom se s vašimi materiály v budoucnu mohli setkat?

M: Je to o hledání pozice, kam tyto materiály patří. Nemyslíme si, že když se vyvine jeden typ bioplastové směsi, bude se dát využít napříč všemi produkty. Takhle to nefunguje. Pro různé typy produktů s různými požadavky je třeba jednotlivé bioplastové receptury optimalizovat. Pro velké firmy, které zavádějí nové bioplasty, je samozřejmě ideální prodávat v co největších množstvích a trh jejich konkrétním řešením zahltit. My se snažíme vždy hledat správný produkt, kam daný bioplast aplikovat. V designu s tím nemáme problém – vyrábíme unikátní produkty, dražší kusy, nepředpokládáme, že zahltíme celý svět novým materiálem. Ale edukujeme lidi a ukazujeme jim, jaké možnosti využití daný materiál skýtá. Když vyvíjejí materiál vědci, jde jim o ten daný bílý, modrý, žlutý bio polymerový granulát, což z něj pro lidi dělá jen další, ne tak atraktivní plast. Jedním z našich poslání je dát novému materiálu kvalitní vizuální stránku. Obecně existují materiály z běžného plastu a pokud vydrží deset, dvacet let, mají smysl. Kdyby nové biomateriály vydržely na jedno či dvě použití, museli bychom jich vyrobit ohromné množství a tím pádem bychom opětovně znásilňovali výrobní řetězec a zdroje, které čerpáme, a nepřispěli k pozitivní systémové změně. Nově se zaměřujeme na získávání lokálních zdrojů pro výrobu bioplastů, protože většinou pocházejí ze západu či mimo evropského území.

Takže vidíte smysl v tom být zcela lokální?

M: Přesně tak. Momentálně se rozhlížíme po tom, jaké tuzemské materiály bychom mohli využívat či zatím minimálně do polymerů přidávat, abychom podpořili lokální výrobní řetězec. A to je podle nás dobrá přidaná hodnota.

 

 

Fascinuje mě schopnost spolupráce kreativních párů. Jak máte práci mezi sebou rozdělenou vy?

M: U nás se to přirozeně vyvažuje. Vždy jsou nějaké aktivity, které jsou stejné a prolínají se – vyvíjení materiálu, testování v laboratořích. Někdy se za den ani nepotkáme, protože každý máme jasně nalinkovaný program. Večer se setkáme, společně vše zhodnotíme či porovnáme.

V: Miro je cílevědomý v hledání nových technologií, má na starosti hlavně výrobu a hledá firmy, které mají laboratoře pro náš výzkum. Já spíš vymýšlím celkový koncept, naši strategii a komunikaci. Art direction například děláme spolu.

Jak vlastně váš tvůrčí proces vypadá?

M: U nás tvorba nenásleduje klasické designérské problém, nový koncept, řešení pro klienta“. Najdeme nějaký docela nový materiál a začneme ho zkoumat od samotných granulí a polymerů a postupně zapojovat další a další stupně výroby. Zjišťujeme, jak se v různých situacích chová. Experimentovali jsme v chemických laboratořích, a už tam jsme vytvářeli stěžejní artefakty, polotovary, o kterých jsme chtěli zjistit, jaký je jejich potenciál. Když se nám podaří něco vyvinout do hotového polotovaru ověnčeného certifikáty, je to pro nás velký úspěch. Jako designéři tedy především děláme polotovary a dále z nich vytváříme produkty. Ale vycházíme z našich potřeb zjistit, co ten daný materiál dokáže. Hotové produkty jsou vlastně spíš součástí našeho marketingu, než core businessem.

V: Vlastně když už jsme nějaký materiál plně vyvinuli, až na to jsme pak vytvořili nějakou demonstrativní kolekci. Doteď to byly limitované kolekce například do galerií, nyní už však materiály dokážeme tisknout na 3D tiskárnách, zaručit tak kvalitu a distribuovat je koncovým zákazníkům do jejich domovů.

 

 

Nedávno jste spustili e-shop. Co vás k tomu rozhodnutí vedlo?

M: K našemu e-shopu vedla dlouhá cesta, vzhledem k tomu, že mnoho našich projektů končí jen u prototypů, které nemůžeme distribuovat dále ve větším množství. Zároveň se snažíme o dostupnost v nastavení cen a chceme zaručit, že naše bioplasty budou plně funkční materiály v každé domácnosti. Chystáme nyní díky 3D tisku našich materiálů větší série, ale i třeba limitované dropy po deseti, dvanácti kusech, takové sběratelské edice.

Takže si lidé mohou vybavit své bydlení u crafting plastics! studio?

V: V současnosti najdou lidé na našem e-shopu vázy, difuzéry, ale i modulární 3D tištěné stěny, ze kterých dále můžeme vytvářet další objekty či oddělovat prostory. Teď se zaměřujeme i na produkty, které musí vydržet nějakou zátěž – stolky a stoličky či police. Celý byt si u nás zákazníci asi nevybaví, ale polovinu už možná ano.

 

 

A co vy a móda? Nemohu se nezeptat, protože jsem vás prvně před lety poznala díky brýlím.

M: Brýle, ty jsou stále aktuální! Stále pracujeme na jejich zdokonalování a po letech to vypadá, že jsme vyšlechtili vhodný materiál. Móda je nejpoptávanější oblast zájmu, ale chce svůj čas. Vytvořit spolupráci s lokálním designérem je pro nás časově náročné. A velké firmy, ty potřebují velké obraty, potřebují zaručit co největší objemy s nízkými cenami. Na tom nyní pracujeme, abychom dokázali naši výrobu škálovat a připravit konkurenčně schopný ekologický materiál pro využití v sériové výrobě. Zaměřujeme se tedy na plné zdokonalení materiálu, ze kterého brýle například budou moci býti vyrobeny, a budou mít srovnatelnou kvalitu se syntetickými materiály, které na trhu existují.

V: Móda pro nás vždy byla fascinující. Už jen proto, že skrze brýle můžeme náš příběh vyprávět úplně jiným způsobem. Osobní produkt, který nese nějaký příběh, je něco docela jiného, než když aplikujeme bioplast třeba do láhve na vodu. Lidé k láhvi nemají vztah. Ale brýle, ty jsou zkrátka nesmírně důležité, protože je nosíme denně a skrze ně zaujímáme i nějaký postoj.

M: Móda je nositelem message a je odvážná, progresivní a dává nám smysl. Můj sen je například tvořit z našich materiálů šperky. Rádi bychom našli nějakého šperkaře, který by s námi na kolekci spolupracoval.

 

 

Studio máte v Berlíně a v Bratislavě, potkali jsme se třeba na designweeku v Miláně, vystavovali jste po celé Evropě. Co od vás na mezinárodním poli můžeme očekávat dál?

V: Na pár měsíců se stěhujeme do Ameriky, kde budeme provádět výzkum interaktivních biomateriálů. Tedy takových, u kterých nejde jen o propojení chemie a designu, ale hledání nových řešení v oblasti designu a biologie. Bude se jednat o výzkum 3D tištěných materiálů, ale trochu jiných, než těch, které známe běžně. V Bratislavě chceme v tomto roce rozjet i projekt zaměřující se na impact v širším měřítku – zavádět nové materiály v gastronomii a nabízet nová řešení pro města. Vedle toho všeho se v posledních dvou letech snažíme aplikovat nové materiály i v interiérovém designu, především na Slovensku. A naším dlouhodobým plánem do budoucna je návrat k brýlím, které jsme vlastně nikdy plně neopustili.

 

REKLAMA