Když se rodiče změní: Jak si poradit s nečekaným odcizením?

Některé děti obtěžuje přehnaná péče rodičů, jiné naopak bojují s jejich nezájmem či náhlou změnou chování. Podle odborníků, mezi které patří například sociolog Arthur C. Brooks, je normální, že mezi dospělými generacemi v rodině panuje napětí. Velké změny chování jsou však pro většinu lidí nelehkou realitou. Pro vybudování i zachování harmonických vztahů je klíčové snížit očekávání a ujasnit si, co je pro naší psychickou pohodu ideální. 

Kromě toho, že se rodiče mění kvůli věku a zkušenostem, u matek za změnu chování může stát ztráta sebevědomí či náhlý rozpad rodiny. Rozvod může z milující matky a ženy udělat hromádku neštěstí, která své trable svádí na celý svět. Tyto osoby se pak snaží soustředit především na sebe. Případně na svého expartnera. Často si ale neuvědomují, že pozornost potřebuje i jejich dítě. Vazby a rituály, které si rodiče se svými potomky vytvoří, jsou pro jejich harmonický vztah, hluboké porozumění i přátelství primární. Pokud se tyto vazby změní nebo přeruší, nastává emoční problém, který může vyústit až v odloučení.

Změna vzhledu, priorit i povahových rysů

Každý věkový milník v životě provázejí určité procesy a změny chování. Ačkoliv by se mohlo zdát, že stárnutí přece nemůže ovlivnit rodinné vztahy, opak je pravdou. Na scéně se totiž mohou objevit žárlivé scény a výtky. Ty se mohou týkat například životního stylu dítěte.  

Ženy mají mnohdy problém přijmout fakt, že jejich tělo i mysl stárne. Smutek, který se může rychle a snadno přehoupnout v zapšklost, je mnohdy přenášen na blízké osoby. Problematická je pak i reakce rodiny. Ta se totiž k tomuto chování staví vesměs vyčítavě. Bez nadání se tak rozjede kolotoč výčitek a hádek.

Odcizení a rapidní změna chování může u rodičů nastat i kvůli přirozeným procesům, které jsou spojené s vyšším věkem. „Dosud se mělo za to, že charakter člověka je stále stejný. Pravdou však je, že mezi dospíváním a stářím nastanou v lidské duši obrovské změny,“tvrdí podle webu i60 vědci z Univerzity v Edinburghu s tím, že povahové rysy lidí se s přibývajícím věkem prohlubují. 

Proměny vyvolávají i vážná fyzická a psychická onemocnění. S psychikou si často zahrávají nevyřešené problémy a obavy, ze kterých se pak člověk stresuje. U starších lidí pak v mnohdy dochází i k depresím. Proto jsou někdy úseční, neomalení i podráždění. Mladší generace se by se tak měla obrnit trpělivostí a nezapomenout na respekt.

Jak se postavit ke změně chování blízkých osob a co dělat s odcizením? 

Ve všech případech je nejdůležitější komunikace. Pokud vidíte změny u svých blízkých, snažte se s nimi probrat, co se s nimi děje. Pokuste se s nimi dojít k příčině jejich proměny a přesvědčit je k tomu, aby své trable začali řešit.

Rodinné problémy se často vážou k minulosti, kterou je pro psychickou očistu nutné přijmout. Pokud se nacházíte v situaci, kdy jste již vyčerpaní změnou chování vašich blízkých, je nutné stanovit si hranice a vyjadřovat se asertivně. Mluvte o svých pocitech, touhách i obavách a lavně – nekritizujte. 

Když s člověkem, který svým chováním ničí sebe i své okolí, nelze komunikovat, je občas nutné přijmout fakt, že se jeho osobnost nenávratně změnila. Pokud se rozhodnete tomuto faktu uvěřit, je pro vás odcizení od této osoby možným osvobozením. Jestli však tento fakt přijmout nechcete a toužíte u rodičů vyvolat “staré já”, dejte jim najevo, co vás trápí. Následně jim poskytněte dostatek prostoru, aby nové informace dokázali zpracovat. Když se váš vztah alespoň z části vylepší, je dobré, abyste si dali najevo vzájemnou lásku.

Když dospějete k závěru, že vaše odcizení je nenávratné, určitě vám pomůže návštěva psychologa a přenesení pozornosti k vlastnímu životu – vlastnímu partnerovi či dětem, přátelům i práci.

Zdroje: Apa, i60, Flowee, Home Care Assistance Arlington Tx, Buoy Health, Psychology Today, NCBI

Tištěný magazín

Elle cover
REKLAMA