TOYEN, VANITAS I DIY. BRÁNY GALERIÍ SE OTEVŘELY! KAM VYRAZIT ZA UMĚNÍM

 

Umělecké spolupráce v 8smičce

Výstava s názvem Ruka na konci ramene se chopila nelehkého úkolu. Představuje projekty, které původně nevznikly s myšlenkou na vytvoření uměleckého díla a už vůbec se nepočítalo s vystavením v galerii. Osmá výstava v humpolecké galerii 8smička se zaměřuje na spolupráci českých a slovenských umělců s nejrůznějšími společenskými a sociálními skupinami, které byly realizované mimo tradiční výstavní prostory. Smyslem jejich vzniku byla snaha zapojit vybranou společenskou skupinu do procesu rovnocenné umělecké spolupráce a zároveň nabídnout jiný pohled na problémy, se kterými se běžně potýká. Výstava ukazuje nejen konkrétní projekty, ale také příběhy, které stojí za vznikem prací umělců vytvořených společně s lidmi žijícími v sociálně vyloučených lokalitách, se seniory, s lidmi bez domova, se zdravotně postiženými, s dětmi či se studenty nebo s nejrůznějšími komunitami.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Ruská avantgarda na zámku Hluboká

Rok odkládaná výstava hvězdných jmen ruské avantgardy byla málem zcela zrušena, teď ale aspiruje na událost roku. Výstavu Malevič - Rodčenko - Kandinskij a ruská avantgarda, kterou začátkem května otevřela Alšova jihočeská galerie najdete v jízdárně zámku Hluboká nad Vltavou. Díla ruské avantgardy v tak velkém rozsahu a kvalitě se v České republice objevila vůbec poprvé. Z unikátní sbírky Muzea umění v Jekatěrinburgu dorazilo do jižních Čech celkem 36 děl, které vás provedou -ismy ruského umění v letech 1910 až 1920 – fauvismem, kubismem, kubofuturismem, neoprimitivismem, rayonismem, suprematismem a konstruktivismem. Plejádě zastoupených umělců dominují Michail Larionov, Natalia Gončarovová či Alexander Rodčenko. Ale největším lákadlem výstavy je bezesporu tvorba průkopníka abstraktní malby Vasilije Kandinského a také navždy kontroverzní obraz od Kazimira Maleviče s názvem Suprematismus, známý také jako „ten černý čtverec na bílém pozadí“.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Ženy v umění #2: Silná, aktuální a světová Taja Spassková

elle.cz

 

Snící rebelka ve Valdštejnské jízdárně

Výstava s podtitulem Snící rebelka oslavuje jednu z nejoriginálnějších a nejznámějších českých umělkyň 20. století. Ještě za svého života se Toyen, vlastním jménem Marie Čermínová, proslavila i ve Francii, kde od roku 1947 trvale žila. Její jedinečná tvorba i neotřelé životní postoje vzbuzují po celém světě čím dál větší zájem nejen o její dílo, ale i o Toyen samotnou. Za šedesát let vytvořila Toyen průkopnické a nadčasové dílo, které je neodmyslitelně spojené s její letitým přítelem, umělcem Jindřichem Štýrským. Výstava ukazuje nejen obrazy a kresby, ale i bohatou ilustrační tvorbu a také zásadní spolupráci Toyen s přáteli jak z pražské, tak pařížské surrealistické skupiny, ať už to byli malíři či básníci jako André Breton nebo už zmíněný Jindřich Štýrský. Vstupenky na výstavu jsou vyprodané minimálně na dva týdny dopředu, takže doporučujeme návštěvu snící rebelky naplánovat a předem si lístky zarezervovat.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Grand designéři roku v Jurkovičově vile

Mladá designérská dvojice Eduard Herrmann a Matěj Coufal za sebou mají úspěšný rok a to je teprve červen. V dubnu získali nejvyšší ocenění Cen Czech Grand Design za rok 2020 a před pár dny byla po nuceném odkladu zahájena výstava DIY - Design In You v Jurkovičově vile v Brně. Hra s iniciálami je zcela záměrná. „Vyrob si sám“ v názvu výstavy odráží přesvědčení autorů, že i když nemáme důvod si věci vyrábět sami, prostřednictvím DIY můžeme získat cenný nadhled, který nám zejména v dnešní době nadprodukce často schází. Oba tvůrci zastávají názor, že designér by se měl neustále sám sebe ptát, zda rozhodnutí, která učinil, byla zodpovědná vůči budoucím uživatelům, výrobcům nebo přírodě.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Marnost nad marnost v DOX

66 výtvarných umělců se sešlo v Centru současného umění DOX nad tématem marnosti, pomíjivosti a smrti. Výstava Vanitas ukazuje smrt a umírání jako jeden z významných námětů výtvarného umění, od renesance až po současnost, a symbol lebky a květinového zátiší se na výstavě dočkal zcela nových neotřelých podob od Davida Černého, Jiřího Georg Dokoupila, Jana, Gemrota, Martina Janeckého, Krištofa Kintery, Barbory Šlapetové, Evy Švankmajerová a desítek dalších. „Výstavu věnujeme všem, kteří přišli o někoho blízkého a v současné složité době jim třeba ani nebylo umožněno se rozloučit. Umělecké dílo je jednou z možností, jak se pokusit pohlédnout smrti do tváře, jak se jí vysmát, jak se s ní vypořádat, jak ji přijmout,“ vysvětluje kurátor výstavy Otto M. Urban.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Naučte se zkratku NFT. Je v ní budoucnost umění i módy

elle.cz

 

Viktor Pivovarov ve Veletržním paláci

Retrospektivní výstava provádí dílem ruského malíře a ilustrátora Viktora Pivovarova. Pivovarov je tvořitel světů se svérázným humorem i nenápadnou melancholií. Jeho obrazy a kresby jsou plné „hrdinů“ našeho každodenního života, jako je konvice na čaj, krabička zápalek nebo rybka ve sklenici. Výstava Moskevská gotika, pojmenovaná podle jednoho z jeho nejpoutavějších obrazů, který spojuje metafyzický svět s každodenní realitou, láká na umělcovo celoživotní dílo – od surrealistických a konceptuálních obrazů, kreseb a alb vytvořených v Moskvě v sedmdesátých letech 20. století a přes přestěhování do Prahy v roce 1982, až po jeho podmanivá nová díla, která jsou vystavena zcela poprvé. Na návštěvníky čekají humorné série, kde si Pivovarov kombinuje malbu s textem a slovními hříčkami, cykus obrazů o muži, který se rozhodl žít v krabičce od sirek, hořké vzpomínky na dětství v Moskvě i metafyzické postavy připomínající estetiku malíře Giorgia de Chirica.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Syrové pohádky v Hunt Kastner

Pokud to s návratem do společnosti berete opatrně, zvolte určitě komornější výstavu. Mladý umělec Igor Hosnedl vás v galerii Hunt Kastner zavede do pohádkového světa své výstavy Rapunzel. Zní to idylicky, ale už podtitul výstavy „Dávejte si pozor na to, co jíte“ uvádí věci na pravou míru. Výstava pracuje s až hororovým konceptem, kdy pohádky, které vyprávíme dětem v sobě obsahují zrcadlo našich vlastních traumat a strachů. Obrazy Igora Hosnedla tak v sobě spojují podivné ornamentální šimrání v žaludku i dětskou naivitu a naději na happy end – ten však zůstává nejasný. Podobně jako v pohádce bratří Grimmů Locika (v originále Rapunzel), kterou se Hosnedl inspiroval a která má různé verze svého konce, od šťastného po takový, že z něj bude mrazit i dospělého.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Bauhaus: Jak se zrodila legenda umění, designu a architektury?

elle.cz