Boho oblečení, korálky a trochu podivínská povaha. Asi tak nějak by si mnozí ještě před pár lety představili milovníka astrologie, který už z podání ruky pozná, jaký je váš ascendent a jestli za váš pracovní úspěch v minulém měsíci mohl Merkur, nebo Venuše. Takovým stereotypům už ale dávno odzvonilo.
Čtení horoskopů, zvažování partnerské shody podle znamení a sdílení nespočtu instagramových příspěvků o tom, zda jako Beran máte radši mojito, nebo cosmopolitan, se stalo v posledních letech trendem hlavně díky mladým generacím, jež si k tématu hvězd opět našly cestu. Britská novinářka Rachel Hosie v článku pro list The Independent trefně poznamenala, že současná popularita tak iracionální záležitosti, jako je právě čtení z hvězd, je vlastně velkým paradoxem. „Jsme generací, jež silně odmítá nálepky a nerada bývá jakkoli kategorizována. Je proto zvláštní, že mladí lidé jsou horoskopy tak posedlí,“ napsala. V čem tedy spočívá ono kouzlo?
Podívej se na oblohu
Hledání odpovědí i předpovědí ve hvězdách je prastarou záležitostí. Starověcí Egypťané se v jejich postavení snažili například odhalit, jak hojná bude úroda. Slavní mořeplavci ve středověku podle hvězd otáčeli svá kormidla v naději, že jim napoví správný směr k pevnině i za lepším životem.
„Nevíme přesně, kdo poprvé přišel s myšlenkou pozorovat věci v přírodě a na základě toho jim přisuzovat vliv na lidské počínání,“ řekl časopisu Time astronom a člen edukačního centra NASA Sten Odenwald. Podle něj se už na kresbách v jeskyních objevovaly náznaky, že zvířata a různé předměty v sobě mohou nést jakéhosi ducha a sílu, která dokáže člověka ovlivňovat. „Tak vlastně vznikla myšlenka věštění, kdy můžete pozorovat určitý jev a důkladně ho studovat – jako například vykládání budoucnosti z čajových lístků,“ dodává Odenwald.
Samotná představa, že na nebi může existovat přehledný systém dvanáctky znamení, vznikla nejspíš v Babylonii okolo roku 1500 před naším letopočtem. Byli to však právě zmínění Egypťané, kteří výrazně přispěli k podrobnějšímu zkoumání hvězd. Už v té době rozpoznali, že hvězdy vytvářejí souhvězdí, která se navíc během roku pohybují. K téměř úplné podobě tak, jak známe zvěrokruh dnes, systém dovedli antičtí Řekové.
Na další dlouhá staletí se pak astrologie považovala za vědu a záležitost určenou hlavně učencům, nikoli běžnému lidu. Hranice mezi astrologií a astronomií se stírala. To se změnilo až v době osvícenství, kdy se pohyby planet – s velkým přispěním například Isaaka Newtona – začaly převádět do matematických vzorců a výpočtů. Oddělení „racionální“ astronomie od „iracionální“ a nepřesné astrologie bylo v tu chvíli na spadnutí.
Ale ani důležitost vědy a nutnost rozumně vysvětlit každý jev společnost nepřimělo od hvězd odhlédnout. I ve 20. století se třeba slavný psychiatr Carl Gustav Jung ve své práci čas od času obracel k obloze a zvěrokruhu. Podle jeho vlastních slov mu právě horoskopy pomáhaly v řešení složitých psychologických diagnóz. Dokázal díky nim prý získat jiný úhel pohledu na věc. Nakolik se právě hvězdy podílely na vytvoření Jungových archetypálních osobností, si lze ovšem jen domýšlet…
Zatím poslední známou érou astrologie se díky hnutí New Age stala volnomyšlenkářská 60. a 70. léta, kdy lidé o znamení i konstelace hvězd projevovali obrovský zájem. A podobně pozitivní a velký ohlas na horoskopy, jako byl v době „Age of Aquarius“, je právě i dnes.
Řekni, kdo jsi
Jak je možné, že i současná digitální éra, jež má vysvětlení téměř pro vše, zatoužila po iracionalitě a z velké nejistoty chce dělat jistotu, na níž lze stavět svoji osobnost i chování? Rozhodně nelze tvrdit, že od konce 70. let minulého století horoskopy přestaly existovat a objevily se zase až teď. Jejich pozice se spíše jen na pár desetiletí upozadila. Ze zadních stran magazínů ale rozhodně nezmizely. Navíc v poslední době zejména mladé ženy tuto stránku opět listují jako první.
„Je to už takový malý zvyk. Nedá se ani přesně říct, zda předpovědím věřím, nebo ne. A i přestože vím, že nemůže existovat jen 12 prototypů lidí, kterým se v jednu chvíli bude v životě dít to samé, stejně se pokaždé neubráním pocitu, že je mi daný horoskop dělaný na míru,“ říká sedmadvacetiletá Jana, jež svým věkem, profilem i láskou k vykládání tarotu podle četných evropských i amerických sociologických průzkumů zapadá do škatulky novodobých milovnic astrologie.
Forerův efekt
Britský web Psychologies lidskou fascinaci horoskopy popisuje takzvaným Forerovým efektem. Ve své podstatě jde o psychologický fenomén, kdy člověk z naprosto obecných popisů a informací vyvozuje velmi osobní závěry. Jeho platnost doložil v roce 1948 psycholog Bertram Forer experimentem, kdy zadal svým studentům test osobnosti, který zaručoval vysoce personalizovaný výsledek. Háček byl v tom, že všem dal stejný popis, který byl jednoduše poskládaný z novinových astrologických předpovědí a charakteristik. Aniž by to studenti věděli, většina z nich výsledek ohodnotila, že přesně odpovídá jejich osobnosti.
Horoskopy a lpění na přesných definicích znamení ve své podstatě slouží obdobně jako vytváření stereotypů a škatulek. Obojí má za úkol nás lépe definovat, zároveň však dostatečně obecně, aby vlastnosti a vzorce chování byly pochopitelné pro ostatní. Podle mnohých je tedy více než jasné, že pokud jste se narodil ve znamení Raka, budete mít sklony k tomu být melancholičtí a lépe než na divoké party se budete cítit v teple svého vlastního domova. Když jste naopak Lev, nikoho nepřekvapí, že se projevujete jako sebevědomý hlučný individualista se sklony k exhibicionismu a egocentrismu. Nebo ne?
Podle psychologů mohou mít věrní fanoušci astrologie často sklony některé své povahové vlastnosti a chování upozaďovat, a jiné naopak vyzdvihovat přesně podle charakteristik svého znamení. „V jednom průzkumu bylo poučné se podívat na vlastnosti žen podle toho, jak moc se zajímaly o znamení zvěrokruhu. Ženy, které toto téma moc nebralo, popisu vůbec neodpovídaly. Naopak ty, jež o toto téma zájem jevily, se výrazně dokázaly přizpůsobit definici svého znamení. Je tedy znát, že lidé skutečně jsou schopni svoji osobnost různě ohýbat, aby se jejich chování shodovalo s popisem jejich znamení,“ řekla pro web Psychologies anglická psycholožka a spisovatelka Susan Blackmore. S takovou identifikací je podle ní pro nás snazší se alespoň z části zbavovat odpovědnosti za vlastní činy a vinu připsat buď charakteristice znamení, či jednoduše špatnému postavení hvězd.
Astrologie a internet
Mladá generace v dnešní době žije v neustálém spěchu a stresu, musí se orientovat v obrovském množství informací a často ji souží obava o budoucnost. Přesně taková situace je pro rozvoj zájmu o astrologii a horoskopy dokonalou příležitostí. Když na vás dolehne realita, je přece čas se obrátit do nereálných výšin, které vám podobně jako loterie dodávají alespoň malou naději v lepší zítřky. Horoskopy se tak často stávají podpůrnou „berličkou“, jež může lidem alespoň trochu naznačit směr, kam se v následujících týdnech bude jejich život (možná) ubírat. Přispívá tomu fakt, že předpovědi jsou podle průzkumu univerzity ve Wisconsinu většinou až ze 70 procent pozitivní. Sem tam se samozřejmě objeví nějaká negativní zmínka o zaškobrtnutí, ale většinou vás autor horoskopu hned ujistí, že z té hrstky špatných dní nakonec najdete cestu ven. A věřit, že opravdu k něčemu takovému dojde, je přece tak snadné. A dnes – s ohledem třeba na chaos, který zažíváme s koronavirem – vlastně i trochu nutné.
Do toho všeho promlouvá digitální svět. „Popularita souvisí také tím, že mileniálové jsou zvyklí žít na pomezí skepticismu a víry, protože značnou část svého života tráví online – v prostoru, jenž je zároveň skutečný i nereálný. Fakt, že tolik lidí považuje astrologii za smysluplnou, je připomínkou toho, že něco nemusí být skutečné, aby to bylo pravdivé,“ píše ve svém astrologickém bádání novinářka Julie Beck.
Je to právě virtuální prostředí, které celkově přispívá k velkému zájmu o toto téma. Sociální sítě zaprvé podporují šíření trendu zdravého životního stylu, well-beingu a celkové péče o sebe, což jde často ruku v ruce s mystikou a věcmi mezi „nebem a zemí“. „Najděte si čas sama pro sebe, ráno vypijte celerovou šťávu, oblečte si svoje yoga pants, obklopte se mocnými krystaly, které vám dodají sílu a energii, zameditujte si a poté si dejte hodinu jógy. A nezapomeňte, že se blíží retrográdní Merkur, tak se opatrujte a počítejte, že další dny budete přecitlivělá.“ Přesně takový obsah můžete denně konzumovat na spoustě úspěšných instagramových účtů.
Právě na sítích se horoskopy v posledních letech dostaly ještě do jiné pozice: v éře memů je jednoduché téměř z čehokoli udělat vtipný virální obrázek – od šklebícího se dítěte až po odlepený příčesek Donalda Trumpa. Proč by se tedy i z horoskopů nemohl vytvářet podobně zábavný obsah, s nímž se spousta lidí bude umět ztotožnit, a ještě ho bude sdílet dál? Astrologické memes se zejména Instagramem šíří jako digitální lavina. Na „astroúčtech“ typu @costarastrology nebo @sanctuarywrld se dozvíte na základě svého znamení v podstatě cokoli: jaká byste byla psí rasa, jaké slavné literární dílo se k vám hodí, jaké zájmy okupují váš mozek i jaký druh kocoviny máte, jste-li Vodnář nebo Střelec. To vše povětšinou graficky dotvořené k dokonalosti. Jaká radost sdílet a sbírat lajky!
A vlastně proč ne? Současnost je často definovaná jako doba anonymity. V neustále postupujícím odcizení společnosti je možná taková forma společného virtuálního sdílení banalit jednou z cest, jak mít k sobě alespoň pro jednou zase o trochu blíž. I když půjde o věci mezi nebem a zemí, které vůbec nemusejí odpovídat realitě. V online prostředí přece může být skutečné cokoli.
