Ty největší milníky žen napříč historií

Barbora Olex | 22/04/2023
Marilyn Monroe
Foto: Getty Images

Boj o rovnoprávnost zdaleka není u konce a ženy bortí předsudky po celém světe dnes a denně. Není to tak dávno, co jsme bojovaly za právo volit, možnost studovat či aspirovat na politické funkce. Pojďme si připomenout několik historických událostí, které nás za pouhé století posunuly dál, než celé tisíciletí předtím…

1893: smíme volit!   

Ženské volební právo je z historické perspektivy stále ještě horkou novinkou. Prvenství v tomto procesu liberalizace drží pyšně Nový Zéland, jenž ženám umožnil volit už v roce 1893. Československé ženy získaly volební právo po vzniku první republiky a Američanky o dva roky později. V Evropě se nejpozději přidalo kupodivu vzorově demokratické Švýcarsko, které tento milník zaznamenalo až v sedmdesátých letech minulého století. Na poslední příčce se umístila Saúdská Arábie, která ženské volební právo zavedla v roce 2011.

1900: ženy se poprvé účastní Olympijských her

První Olympijské hry, kterých se mohly účastnit ženy, se odehrály v roce 1900 v Paříži. Z téměř tisíce účastníků soutěžilo 22 žen, a to v pěti sportech: tenisu, plachtění, kroketu, jezdectví a golfu.

Hedy Lamarr
5 žen, jejichž jméno by měl znát každý

1903: Nobelovu cenu získala žena

Polka Marie Curie se stala první ženou, která obdržela Nobelovu cenu, a to dokonce dvakrát. Poprvé byla odměněna za svou práci ve fyzice, konkrétně za teorii radioaktivity. Druhou Nobelovu cenu si vysloužila roku 1911 za objevy na poli chemie.

1960: premiérka Sirimavo Bandaranaike

Srí Lanka (tehdejší Cejlon) píše historii jakožto země s vůbec první ženou v čele vlády. Premiérka Sirimavo Bandaranaike převzala nejvyšší křeslo po smrti svého manžela a své zemi sloužila dlouhých 40 let. O 19 let později se jednou z největších světových političek stala první britská premiérka Margaret Thatcher.

 

Modelka a aktivistka Lauren Wasser
ELLE 100 Woman Change Makers: ženy, které mění svět k lepšímu

1963: Betty Friedan a Mystika ženství

V šedesátých letech byly prolomeny veškeré bariéry a ideály poválečné společnosti. Začalo sílit černošské hnutí za lidská práva, bouřily se menšiny a svůj prostor měl i feminismus. Padesátá léta stylizovala ženy do role matky, hostitelky a manažerky domácnosti, která se brzy provdala a žila pokojný život na předměstí. Betty Friedan na základě svých průzkumů, které tyto iluze o šťastných ženách z předměstí vyvrátily, napsala knihu Mystika ženství a započala tím druhou vlnu feminismu. O tři roky později založila s dalšími aktivistkami Národní organizaci žen, která měla svůj vliv i na další historický milník v otázce potratů.

1973: Roe vs. Wade

Velmi kontroverzním a aktuálním tématem za oceánem je případ z roku 1973 týkající se interrupce. Tehdy Nejvyšší soud rozhodl, že protipotratový zákon porušuje ústavní právo na soukromí, což bylo vyvrcholením dlouhého soudního procesu Normy L.McCorveyové neboli Jane Roe. Před rokem Nejvyšší soud tento rozsudek zrušil, čímž ještě hlouběji rozdělil americkou společnost a odstartoval velkou vlnu protestů.

1979: Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen

Na konci sedmdesátých let sjednala OSN v New Yorku klíčovou úmluvu pro rovnoprávnost a ochranu práv žen.

Margaret Thatcher
Silné, odhodlané a charismatické: Ženy, které píšou dějiny

Zdroj: history.com, Wikipedia

Liběna Rochová: Doteky - O cestě do bezčasí

Související témata Životní styl

Nejčtenější články

Celebrity Krásná žena s mozkem jako hrozba. Pořízková a její slavná facka sexismu Paulina Pořízková

Horoskopy Týdenní horoskop od 5. října: Štíři odhalí staré city, Panny řeší peníze Týdenní horoskop od 5. října 2026

Street style French girl jeans: Obyčejné džíny v podání stylových Pařížanek Paris Streetstyle SS27

Doporučujeme

Načíst další