Lenny Kravitz: Ulice byla moje vysoká škola

 

Co pro vás znamená být úspěšný?

Jak stárnu, stále dokola přemýšlím o tom, jakého úspěchu se mi podařilo dosáhnout v oblasti umění, ale ve skutečnosti je pro mě v tuhle chvíli úspěch hlavně o lásce: že jsem schopný milovat a použít lásku ke zlepšení čehokoli v životě. Láska mě naplňuje klidem, sytí mého ducha vděčností a svobodou.

 

Když jste vyrůstal, byla pro vás hudba únikem z reality, nebo zdrojem potěšení?

Muzika byla odjakživa moje bezpečné místo. Úplně jsem jí propadl. Jako jedináček jsem byl nucen najít si vlastní zábavu a hudba byla činností, která mě vždycky bavila. V dnešní době jsme zvyklí na technologie – streamování, hraní her, brouzdání po sociálních sítích nebo YouTube –, ale v době, kdy jsem vyrůstal, nebylo ani deset televizních kanálů. Existovalo rádio, desky, kazety a pak samozřejmě živá hudba. To bylo všechno. Já měl doma plastový magneťák a gramofon. To byl celý můj svět. 

 

Jak velký zlom ve vaší kariéře znamenala písnička Are You Gonna Go My Way?

Byla na mém třetím albu, takže lidé už mě v té době znali a celkem se mi dařilo. Netušil jsem ale, že to bude takový hit. Neznělo to jako nic, co tenkrát hrálo v rádiu, bylo to na tu dobu hodně syrové. K úspěchu songu velmi pomohla silná vizuální stránka. Tehdy jsem oslovil mladého režiséra Marka Romanka, který natáčel skvělá hudební videa, aby mi udělal videoklip. On vymyslel celou tu věc se světelnými rampami, sexy oblečením… A zafungovalo to. Nebýt tohoto videa, nikdy by písnička neměla takový úspěch. Jakmile se dostala za hranice, věci nabraly rychlý spád, začal jsem koncertovat v obřích halách po celém světě… Splnil se mi sen. Kouzlo písničky je i v tom, že i  dnes je stále stejně čerstvá jako v roce ’93, kdy vyšla.

 

Jaké to je, být uznávaným, vlivným, a přesto svobodným hudebníkem?

Na hudbě je krásné, že ji po všech těch letech stále miluji. Pořád jsem jejím fanouškem, bez ohledu na to, jestli se mi právě daří. Hudba mě nevyčerpává, naopak mě pohání a nutí mě stále se učit. 

 

Kampaň na novou vůni Y je o přeměně snů v realitu. Ve spotu je i vzpomínka na vaše dětství. O čem jste jako dítě snil? Jaké byly vaše touhy?

Už od narození bylo mým přáním věnovat se hudbě, byla to moje vášeň. Přitahovala mě a rezonovala ve mně. Díky ní jsem se cítil opravdu naživu. Strašně rád jsem poslouchal muziku v tátově autě, kdykoli jsme někam jeli. Když mi bylo šest nebo sedm, věděl jsem, že to, čemu se chci věnovat,  až vyrostu, je hudba. Táta mi jednou připravil překvapení a vzal mě do Madison Square Garden na koncert mé oblíbené kapely Jackson 5, který jenom potvrdil to, co jsem cítil: posedlost hudbou, které zasvětím celý svůj život. 

 

Kampaň je také o prosazování se. Musel jste se v životě hodně snažit, abyste dosáhl svého cíle?

Taková byla celá moje životní cesta. Z domova jsem odešel v patnácti, žil jsem v autě, na gauči u známých, v saloncích a suterénech nahrávacího studia, spal na podlahách… Ulice byla moje vysoká škola. Lidé, které jsem potkal, situace, které jsem prožil, to všechno utvářelo moji cestu, v jejímž průběhu jsem ve třiadvaceti konečně dostal nahrávací smlouvu. A pořád po téhle cestě jdu.

 

Lenny Kravitz

 

 

Hudba je celý můj život. Nikdy mě nenudí, nabíjí mě. Je to posedlost, která mě definuje.

 

Slavný režisér Anton Corbijn natočil ke kampani spot a fotograf David Sims zase vytvořil vizuál. Jak se vaše kreativita sladila s uměleckým cítěním těchto dvou výjimečných umělců?

Jsem jejich velkým fanouškem. S Antonem jsem pracoval už v době, kdy vyšlo moje druhé album Mama Said. Tehdy mě fotil na obálku časopisu Spin v poušti i pro svou knihu. Miloval jsem věci, které udělal s Depeche Mode a U2. Nejradši mám jeho černobílé fotky a videa, vždycky na ně odkazuji. To je pro mě Anton Corbijn. 

Davida Simse jsem poprvé zaregistroval, když jsem viděl první černobílou kampaň Saint Laurent. V tu chvíli mi došlo, že jeho práci vlastně znám. Vždycky jsem si říkal, že jeho fotky jsou ohromující a mají úžasné světlo. Dokonce jsem s ním kdysi chtěl pracovat, ale nakonec se to povedlo až teď, při focení této kampaně. Anton i David byli úžasní, fakt jsme si to moc užili.  

 

Co vás napadne, když se řekne YSL? Jsou vám blízké hodnoty této značky?

Jsem rád, že se pro jednou můžu vydat po stopách své dcery Zoe, která je už několik let ambasadorkou YSL. Ale zpátky k samotnému zakladateli, vždycky jsem byl  velkým fanouškem Yvese Saint Laurenta. Obdivoval jsem jeho práci, estetiku, životní styl i smělost. Vlastním i poměrně dost oblečení od této značky. Hodí se k mému stylu, je to skoro, jako by je pro mě navrhovali. Střihy mi vždycky skvěle pasují, není to něco, do čeho bych se musel soukat nebo o tom vůbec přemýšlet. YSL je zcela organickou součástí mého životního stylu už několik let. Naše hodnoty se rozhodně potkávají. 

 

Jak byste nezasvěceným popsal Y a jeho vůni?

Jedná se o velmi svěží a čistou vůni, kde jsou uprostřed velmi smyslné hluboké tóny. Nejsem fanouškem pouze svěžích vůní, musí mít nějaký charakter, a ten Y je velmi intenzivní. 

 

Kdy se ve vašem životě stala péče o sebe nedílnou součástí každého dne?

Snažím se být hodně přirozený. Na střední škole jsem se začal stravovat organicky, což se samozřejmě přeneslo i do péče o zevnějšek. Začal jsem cvičit, abych byl zdravý a v dobré kondici. Postupně se pak přidala organická péče o pleť, tělo a vlasy. 

 

Jaký je váš typický každodenní rituál krásy?

Ráno obličej umyju buď  jen vodou nebo jemným přírodním mýdlem. S vlasy nemusím dělat prakticky nic, kromě toho, že je udržuji čisté a naolejované, což je velmi jednoduché. Pak samozřejmě přichází na řadu vůně.  

13 faktů o Cillianu Murphym - muži, jemuž se nelze nedívat do očí

elle.cz