KOSTEL BOŽSKÉHO SRDCE PÁNĚ
Najdete ho na náměstí 28. října a se svou 46 metrů vysokou hranolovou věží je dominantou celého Pražského Předměstí. Stavba byla financována z veřejné sbírky a dokončena v srpnu 1932. Dvoukřídlý funkcionalistický kostel formuje západní stranu náměstí. Na věži stojí šestimetrový železobetonový kříž. Současný vzhled ovšem nebyl prvním návrhem. Původně se počítalo se stavbou malé kaple s kopulí na zcela jiném pozemku, později zase s realizací návrhu architekta Vojtěcha Schneidera. Návrh se však farnosti v Hradci Králové nelíbil, a tak zvítězil ten od architekta Bohumila Slámy, který je autorem například budovy Českého rozhlasu na Vinohradské třídě v Praze. Celé náměstí prošlo nedávno rekonstrukcí podle návrhu architektů z Ateliéru Hájek – byly odstraněny vysoké topoly, čímž vyniklo průčelí stavby.
GALERIE MODERNÍHO UMĚNÍ
Sídlí v secesní budově bývalého Záložního úvěrního ústavu, který byl postaven podle návrhu významného českého architekta Osvalda Polívky v letech 1911 až 1912. Budova se vstupem hlídaným sochami Obchodu a Úrody od Ladislava Jana Šalouna stojí na Velkém náměstí naproti baroknímu kostelu a Gočárovu schodišti. Před dvěma lety proběhla rozsáhlá rekonstrukce podle projektu architekta Pavla Tušla z ateliéru 3Q Project, která interiérům částečně navrátila původní podobu z roku 1912 a zároveň přizpůsobila stavbu výstavám uměleckých děl. Rekonstrukce získala prestižní ocenění Stavba roku 2017. V interiérech budovy zůstala v původní podobě, pouze s malými úpravami, zachována vstupní hala v přízemí a štuková výzdoba i vitráže v prvním poschodí.
GYMNÁZIUM J. K. TYLA
Československé gymnázium bylo postaveno podle návrhu Josefa Gočára v letech 1925 až 1927. Je součástí takzvaných Gočárových škol – velkoryse řešeného areálu obecných a měšťanských škol s mateřskou školou i vilou ředitele. Budova kombinuje režné zdivo s cementovými omítkami a charakterizuje ji třípatrový monumentální vstup. Před trojbokým schodištěm stojí na šest metrů vysokém sloupu bronzová socha Vítěz od sochaře Jana Štursy. Na jižním křídle je u země umístěn znak Československé republiky od sochaře Otty Gutfreunda s letopočtem výstavby. Na severní křídlo navazuje tělocvična, vila ředitele stojí samostatně.
SBOR KNĚZE AMBROŽE
V roce 1925 bylo rozhodnuto, že se Hradec Králové stane sídlem východočeské diecéze nově vzniklé Církve československé husitské. Původní pozemek byl vyměněn za netypickou trojúhelníkovou parcelu uprostřed vznikající školské čtvrti. Vypracováním projektu nebyl pověřen nikdo jiný než Josef Gočár. Kostel byl slavnostně otevřen v roce 1929 a dostal jméno po husitském knězi Ambrožovi, který v Hradci Králové působil. Celý areál je symetrický a svým tvarem připomíná loď. Nachází se tu i kolumbárium, ve skleněných vitrínách jsou uloženy urny s popelem významných místních osobností, například starosty Františka Ulricha. Celá stavba i interiér kostela jsou pojaty velmi střídmě, bez rušivé výzdoby. V bíle omítnutém kostele s kruhovými okny jsou varhany, žulový stůl Páně a nad ním bílý kříž od Maxima Velčovského.
BÍLÁ VĚŽ
Jednou z nejvýznamnějších staveb v Hradci Králové je renesanční, 72 metrů vysoká Bílá věž. Kulturní památka byla postavena v letech 1574 až 1581 na západním okraji Velkého náměstí, v samotném srdci historického centra města a těsném sousedství katedrály Svatého Ducha. Mají tu jeden z největších zvonů v Česku, pojmenovaný Augustin, a také strážní a hlásnou věž s hodinami. V důsledku nekvalitních úprav v minulém století přišel impulz ke kompletní rekonstrukci celé stavby, které se ujali architekti chmelík & partneři. Původní účel objektu byl změněn na současný vyhlídkový bod s funkční zvonicí. Všechny poškozené části prošly citlivým restaurováním, ve věži bylo vystavěno nové schodiště, vyměněny dřevěné okenice a opravena zvonová konstrukce. Na původní místo se podařilo vrátit historický hodinový stroj z první poloviny 19. století, jehož autorem je známý český hodinář Josef Božek. Poslední podlaží věže, původní světnička hlásného, nabízí úchvatný výhled na všechny světové strany.
STUDIJNÍ A VĚDECKÁ KNIHOVNA
Prakticky v průběhu celé své existence se knihovna potýkala s problémem nedostatečných a nevyhovujících prostor. Po několika přesunech a opravách byla na nový dům vyhlášena architektonická soutěž. Tu vyhrál pražský ateliér Projektil architekti a v roce 2008 byla novostavba SVK slavnostně otevřena. Autorům však nešlo jen o její prostou realizaci, ale o vytvoření vhodného prostoru k různým setkáním, k objevování a hledání. Knihovnu najdete mezi vnitřním a vnějším Gočárovým okruhem na břehu řeky Orlice, na pomyslné hranici mezi starým centrem a novým předměstím. Objekt je umístěn ve vztahu k okolí na dlážděné a mlatové ploše, která navazuje na okolní komunikace i na zelené střechy garáží. Nechybějí elegantní stojany na kola či velkorozměrové lavice.
Originální půdorys ve tvaru písmene X umožňuje zajímavé průhledy a průchody napříč budovou. Plášť nepříliš vysoké stavby je z litého betonu, čímž ještě podtrhuje dynamičnost celého objektu. Zdánlivě neuspořádaná, přesto naprosto logicky zasazená kulatá okna zase uvnitř vytvářejí intimní atmosféru. Masa knihovny navíc vypadá jako obrovská betonová loď. Čtveřice samostatných křídel se spojuje uprostřed ve velkorysý prostor vestibulu, z něhož návštěvníci stoupají po schodech světelným tubusem do jednotlivých pater. Najdete tu také studovnu, konferenční sál, kavárnu a galerii. Pár metrů za knihovnou stojí ocelová lávka od baum & baroš ARCHITEKTI, která byla nominována na Českou cenu architektury pro rok 2017.
ČESKÉ MODERNÍ UMĚNÍ
Svými sbírkami děl českého výtvarného umění přelomu 19. a 20. století patří hradecká Galerie moderního umění mezi nejvýznamnější v Česku. Téměř 250 vybraných uměleckých děl z bohatých sbírkových fondů galerie je zpřístupněno veřejnosti ve stálé expozici České výtvarné umění 20. století. Ve sbírkách galerie se nacházejí díla takových umělců, jako byli Emil Filla, Bohumil Kubišta, Antonín Procházka, Josef Čapek, Toyen, Skupina 42, Mikuláš Medek, Josef Váchal, Jan Zrzavý, František Tichý, Zdeněk Sklenář nebo Jiří Kolář.
