Pryč jsou doby, kdy se o luxusních špercích ve společnosti příliš nemluvilo a celý klenotnický průmysl byl zahalen rouškou solidní mlčenlivosti a diskrétně utajených cen. Šperkařské domy působily jako spící pohádkové zámky, které jen pro pár vyvolených odkrývají své poklady, a slova jako popularita, trend nebo veřejnost nesměla být v jejich souvislosti vyslovena. Časy se ovšem mění a fantastické náhrdelníky, prsteny a náušnice přestaly být jen výsadou aristokratů. Nová mladá klientela se hrne do butiků na Place Vendôme v Paříži a utrácí miliony eur za diamantové zázraky z dílen proslulých domů, jako jsou Cartier, Boucheron, Van Cleef & Arpels, Christian Dior a Chaumet.
Klenotnický průmysl se zbavuje svého snobského nádechu, protože novodobé ‚straky‘ jako jou Kate Moss či Tamara Ecclestone (dcera nekorunovaného krále formule 1 Bernieho Ecclestona), rozhodně nelpějí na konvencích a klidně mixují pravé diamanty s bižuterií a hrdě se k tomu hlásí – čímž jdou přesně ve stopách Coco Chanel, která také ‚kacířsky‘ kombinovala drahocenné dárky od svých milenců s falešnými kameny.
Tím ovšem nemyslíme, že by snad klenotnický průmysl devalvoval, právě naopak. Největší zájem je v současnosti o ty nejluxusnější, nejmasivnější a řemeslně nejkomplikovanější šperky. Boháči z celého světa dávají přednost náramku Boucheron před novým prázdninovým domem v Saint-Tropez (ceny jsou ostatně mnohdy totožné). Podle odborníků se totiž tyto investice vyplatí – cena diamantů je v podstatě už dvacet let stabilní a poptávka po nich jen roste. Podle Arthura Bellera, prezidenta druhé největší antverpské diamantové burzy Beurs voor Diamant Handel, cena neklesá ani v době finanční krize: zdroje jsou omezené (v roce 2020 má být po diamantech podstatně větší poptávka, než kolik jich bude na trhu), takže cena stoupá. Drahé kameny tak představují relativně bezpečné zhodnocení peněz. Klientela firem se proto rok od roku rozrůstá a designéři pomalu nestačí uspokojovat poptávku. „Pokles příjmů? Vůbec nevím, co to je,“ prohlašuje ženevský klenotník Fawaz Gruosi s tím, že před patnácti lety začínal s jedním obchodem. „Dnes mám patnáct butiků a můj soukromý život v podstatě neexistuje.“
To, že haute joaillerie neboli vysoké klenotnické umění už opravdu není doménou přestárlých baronek, dokládají i nová jména na pozicích kreativních ředitelů a hlavních návrhářů. Louis Vuitton zaměstnal Lorenza Baumlera, bývalého designéra šperků Chanel, a ten ihned zaujal veřejnost ‚cool‘ kolekcí vytvořenou ve spolupráci s rapperem Pharrellem Williamsem. Absolutní explozi fantazie a nespoutanosti vkládá do svých šperků i Victorie de Castellane, hlavní návrhářka Dior Haute Joaillerie, jejíž loňská Belladone Island byla jednou z nejdiskutovanějších a nejkrásnějších kolekcí vůbec. Extravagantní kameny, okouzlující barevnost a neobvyklé tvary učinily z Victorie ikonu novodobého šperkařství a zákaznice vzaly obchody Dior útokem i navzdory závratně vysokým cenám. A nastupuje i nová generace mladých klenotníků: například jedenadvacetiletá Delfina Delettrez z rodiny Fendi, mezi jejíž klienty patří šéfredaktorka francouzské Vogue a členové monacké knížecí rodiny, a také Glenn Spiro, bývalý vedoucí sekce klenotů aukční síně Christie’s v Beverly Hills, jenž se rozhodl věnovat vlastnímu navrhování šperků.
Hlavní editorka šperků britské Vogue Carol Woolton připomíná: „Klenotnický průmysl se za poslední roky absolutně proměnil. Doba minimalismu a skromnosti je dávno pryč. Dominantní a výrazné šperky jsou nyní tím, po čem ženy touží. Cení se individualita a do jisté míry extrémně excentrický styl.“
Novodobá éra šperků se tak nese v mladistvém, kosmopolitním a módním duchu. Pořád ovšem zůstává platný výrok již zmiňované Coco Chanel: „Vybrala jsem si diamanty, protože představují největší hodnotu v nejmenším objemu.“
