Moje práce mě trochu děsí

Lara vypadá jako jedna z těch modelek, které měly štěstí a okamžitě padly do oka módní agentce a hned potom slavnému návrháři, pravda je ovšem taková, že svoje ‚štěstí‘ musela trochu pošťouchnout. Blondýnka s hnědýma očima Lara Stone se narodila v Holandsku, a když ve svých dvanácti letech navštívila s rodiči Paříž, vyhlédla si ji v metru skutečně módní agentka, která jí načtrtla možné obrysy budoucí kariéry. V patnácti se zúčastnila soutěže Elite Model Look, a i když nevyhrála, dostala zajímavé nabídky na práci v modelingu. Tím první kolo štěstí skončilo. Lara zapadla mezi dav bezejmenných modelek a cestovala mezi Paříží, Tokiem a Barcelonou. „Tak před čtyřmi roky jsem to chtěla zabalit,“ říká dnes. Nakonec ji prý jistý známý donutil, aby zkusila změnit agenturu, která ji zastupovala. Nový tým IMG, ke kterému ‚přestoupila‘, přišel s originální strategií a Laru představil jako novou, neokoukanou tvář. „Bylo to hodně zvláštní, protože mě tou dobou v Paříži znal snad každý. Obešla jsem tu všechny castingy, které existovaly,“ vysvětluje. Trik zafungoval, a po blondýnce s velkými rty a sexy křivkami začala být poptávka. Lara dostávala jednu zakázku za druhou, ale pořád chyběl ten hlavní odrazový můstek, který by ji posunul z předsíně do obýváku. Při castingu na přehlídku pro podzimní kolekci Riccarda Tisciho pro Givenchy konečně nastal klíčový moment. „S Larou jsme se srazili na chodbě, a já se okamžitě zamiloval. Vyfotil jsem si ji na polaroid, šel za jejím agentem a řekl, že ji chci exkluzivně pro svoji kampaň,“ vyprávěl později Riccardo Tisci. A bylo to. Od té chvíle měla Lara dveře konečně dokořán. Přestěhovala se do Londýna, nafotila desítky kampaní pro luxusní značky, objevila se v kalendáři Pirelli pro rok 2009 a je považována za nástupkyni modelek, jako je Cindy Crawford nebo Claudia Schiffer. „Když přemýšlím nad svojí prací, přijde mi to tak jednoduché. Máte spoustu volného času, můžete v práci kouřit, a pořád cestujete. A vyděláváte spoustu peněz,“ říká. Pak se na chvíli zamyslí a dodá: „Kde jinde seženete zaměstnání, kde v podstatě nemáte šéfa ani žádnou zodpovědnost – s výjimkou toho, dostat se do letadla a někde se ukázat? To mě trochu děsí.“