Hubertovi bylo pouhých deset let, když se v roce 1937 vydal s maminkou na mezinárodní výstavu do Paříže, kde potkal svůj osud – módu. Jeho otec, markýz de Givenchy, zemřel, když byly chlapci tři roky, a z jeho volby by nejspíš nadšený nebyl. Vždycky si prý představoval pro své syny právnickou kariéru. Matčiny geny tíhnoucí k módě a k práci s látkami však byly silnější. Hubertův pradědeček Jules Badin řídil továrnu na gobelíny a také další předkové s módou více méně koketovali. Jejich práce najdete v Elysejském paláci nebo v pařížské opeře.
S matčinou podporou se tedy Hubert vydal pokračovat v rodinné tradici. Nejprve studoval Školu krásných umění v Paříži a pak sbíral zkušenosti v ateliérech slavnějších kolegů. V roce 1953 se osmělil a pustil se do vlastní kolekce. Tu představil ve svém bytě, který se hned den po přehlídce změnil v módní salon. V rohu pokoje Hubert nainstaloval převlékací kabinky a zákaznice se jen hrnuly. Mezi dámy, které jeho módu milovaly, patřily třeba Jacqueline Kennedy, Greta Garbo, Lauren Bacall i monacká kněžna Grace. On sám se však zakoukal do jediné, do herečky Audrey Hepburn, která se stala jeho celoživotní múzou. „Miloval jsem ji. Padlo jí všechno, co jsem ušil,“ vzpomíná. Náklonnost byla oboustranná. Navrhl jí kostýmy pro filmy Sabrina, Snídaně u Tiffanyho nebo Funny Face. Vytvořil pro ni i jeden ze svých prvních parfémů. „Jsem úspěšný jen díky druhým,“ složil poklonu svým zákaznicím i všem, kteří ho po celou jeho kariéru podporovali. V roce 1981 přešla značka pod koncern LVMH. O čtrnáct let později se Hubert de Givenchy rozhodl pro klidný život v ústraní.
Pokud chcete mít doma i vy kousek od Givenchy, zajděte na stránky http://vanoce.elle.cz/. Tam právě dnes můžete vyhrát v soutěži s Parfumerií Douglas vůni Givenchy Dahlia Noire. Stačí několikrát kliknout, a máte ji na dosah.
