Po loňském, druhém ročníku MBPFW bylo všem jasné, že jestli chce tato akce pokračovat, být smysluplná pro odborníky na módu i její fanoušky a mít okamžitě rozpoznatelný ksicht, musí se toho spousta změnit. Nejde trápit lidi v obřím, ale klaustrofobicky uzavřeném stanu, přehlídky nemohou mít hodinové zpoždění a není možné, aby se v rámci víkendu módy prezentovaly kolekce, které mají s módou společného asi tolik jako uniforma zdravotní sestry, jen aby toho bylo na programu co nejvíc. Naštěstí se letošní změny povedly na výbornou!
Nejhlasitější „bravo!“ patří novému řediteli MBPFW Lukáši Loskotovi, který návštěvníkům elegantně dokázal, že ví, jak na to. Místo vydýchaného a jednorázového stanu se móda šťastně přesunula do PRÁVNICKÉ FAKULTY UK. Do prostoru, který je pro ni, její designéry a jejich kolekce dostatečně na úrovni, dostatečně elegantní, dostatečně cool. Přehlídek proběhlo za ty čtyři dny ‚jen‘ něco málo přes dvacet, takže na vyložené průšvihy se letos, snad až na dvě výjimky, nedostalo. Díky, Lukáši!
Další velký dík patří celému ORGANIZAČNÍMU TÝMU MBPFW a Richardu Hrádkovi z Café-Café, ‚jeho‘ lidem a baru, který byl umístěn ve foyer fakulty. Všichni dokázali profesionálním přístupem, obsluhou a hlavně klidem bez nervů vytvořit atmosféru, v níž jsme se cítili prostě skvěle!
Ale hlavně samotní DESIGNÉŘI! Ti přece měli hrát, a také hráli hlavní roli MBPFW. Kolekce některých byly opravdu výjimečné, a my tak měli pocit, že Praha aspoň na chvíli není ušmudlanou popelkou, která jen zametá módní popel a přebírá hrách, který už předtím ve světě všichni viděli. A kdo že se nám tentokrát líbil ze všech nejvíc? Těchto šest:
LAFORMELA
JAKUB POLANKA
MARTINA ŠPETLOVÁ
JINDRA JANSOVÁ
MIRO SABO
PETRA PTÁČKOVÁ
Fotky jejich kompletních kolekcí najdete na www.mbpfw.com
Šéfredaktorka ELLE Andrea Běhounková byla poctivou návštěvnicí MBPFW. Zažila ho od začátku do konce, viděla skoro všechny přehlídky, takže vám teď klidně může říct, co se LÍBILO NEJVÍC jí.
1. Všude ve světě se na podzim prezentují jarní kolekce. Praha tuto zaběhlou praxi doposud ignorovala. Ač se to může zdát nelogické, je to roky ověřená a jediná možná cesta. Především kvůli nám novinářům a nákupčím. MBPFW poprvé prezentoval po čtyři dny jen a pouze jarní kolekce. Show Kláry Nademlýnské s podzimní kolekcí považujme za výjimku, která potvrzuje pravidlo. Tleskám důslednosti Lukáše Loskota.
2. Na show chodím především jako šéfredaktorka ELLE, ale zároveň i jako ‚shopping freak‘ a sběratelka módy. Miluju dělat si během show nákupní seznam a doplňovat tak svoji sbírku bot, kabelek a oděvů. Poprvé v Praze jsem zažila to, co zažívám v Miláně nebo Paříži. Pomoooc, který bankovní ústav dává nejvýhodnější úvěry? Moje must-have z MBPFW jsou: khaki šaty od Jakuba Polanky (look č. 13), pruhované dlouhé šaty od LaFormela (a bohužel i ty krátké kostkované), všech deset outfitů od Daniely Peškové, tři outfity od Jindry Jansové (8 + 9 + 11), kabelka od Martiny Špetlové a kimono od Mira Saba (5).
3. Baví mě, když modelky procházejí mezi hosty show, a ne na mole. Dělají to tak moje oblíbené značky Bottega Veneta, Marni nebo Burberry a v posledních sezonách i Dior (díky, Rafe!). Je to cool a v první řadě vám nehrozí, že na vás spadne modelka. V Praze se chodilo po krásné kamenné podlaze, po které dnes už zase pochodují jen potenciální právníci.
4. Můžete mít krásnou kolekci, ale špatně udělané vlasy anebo make-up mohou posloužit stejně blbě, jako když vám výborné jídlo servíruje protivný číšník. V Praze bylo tentokrát vše tak, jak má být. Obdivuji kreativitu týmu Kevin Murphy pod vedením Craiga Hughana a profesionalitu značky MAC v čele s Nettou Szekely.
5. Špičky Richarda Hrádka z Cafe-Cafe. Vím, nezní to moc fashion, ale včera mi na sklonku přehlídkového maratonu zachránily život. Ačkoli MBPFW už skončil, můžete tenhle ‚umělecký kousek‘ ochutnat v pražské Rytířské ulici.
