Večer v ateliéru Zuzany Kubíčkové nezačal jako klasická přehlídka. Spíš jako okamžik těsně po probuzení, kdy ještě nevíte, jaký bude den — ale už tušíte, že si ho můžete napsat po svém. Kolekce Poetica převedla Aristotelovu myšlenku řádu a harmonie do šatníku ženy, která se nemusí řídit předem daným scénářem. Od bílé přes šedou až k černé, od jemného náznaku po večerní hloubku: couture tu nebylo kostýmem pro výjimečnou příležitost, ale způsobem, jak dát každému okamžiku větší význam.
Snová přehlídka v bytě na Pařížské
Česká návrhářka Zuzana Kubíčková představila svou novou couture kolekci Poetica přímo ve svém ateliéru na Pařížské ulici. Místo velkého sálu nebo tradičního mola se přehlídka odehrála v intimním bytovém prostoru, kde se modely pohybovaly na dosah ruky. Právě v tom spočívala její síla: detaily, které by ve větší vzdálenosti zůstaly skryté, se najednou staly součástí vyprávění. Jemně vedený záševek, ručně vyšitý knoflík, třepící se lem i struktura plisé tu měly stejnou váhu jako celá silueta.
Kubíčková má k takovému měřítku blízko. Její tvorba dlouhodobě stojí na ženských liniích, precizní konstrukci, propracovaném spodním prádle a couture detailech. Tentokrát ale couture nepředstavila jako vzdálený sen o velkém večeru. Poetica působila jako šatník pro celý den — od ranního probuzení po večerní společenský look.

Den, který nemá pevný scénář
Východiskem kolekce je Aristotelova Poetika a věta: „Krása spočívá ve velikosti a řádu.“ Zuzana Kubíčková tento princip nepřevádí do přísné disciplíny. Řád tu existuje ve střihu, proporci a řemesle, ale žena si sama rozhoduje, jak jej bude nosit.
Modely postupovaly od světlých tónů k tmavým, jako by se den zvolna přesouval od ranního světla do večera. Bílá, šedá a černá tvořily základ, místy protnutý zlatým zábleskem. Barevná střídmost ale nepůsobila asketicky. Naopak: dovolila vyniknout materiálům, pohybu a detailům, které by v barevně hlučnější kolekci mohly zaniknout. Přehlídka neměla jednoznačný začátek ani konec. Cyklická dramaturgie naznačila, že ženský den nemusí mít pro všechny stejný rytmus — a že oblečení nemusí předepisovat, kým v danou chvíli máme být.

Couture a záměrná nedokončenost
Poetica stojí na kontrastech. Precizně střižené modely doplňují záměrně nezapravené lemy, vrstvy si vyměňují obvyklé pořadí a šperk přestává být pouze doplňkem. Náušnice nemusí tvořit pár, ornament nemusí zůstat na povrchu a knoflík se může proměnit v drobný objekt, na který se chcete podívat zblízka.
Právě tato „nedokončenost“ je jedním z nejsilnějších motivů kolekce. Nepůsobí jako rozpad ani jako narychlo ponechaná chyba. Je to vědomé narušení dokonalosti — připomínka, že ženskost nemusí být uhlazená, symetrická ani snadno čitelná, aby byla elegantní.

Materiál, který má paměť
Kubíčková nepoužívá materiál jako neutrální plochu pro siluetu. Vlákna ručně barvená čajem, měkké organické textilie, přísné plisé i jemné struktury vytvářejí povrchy, které se při pohybu neustále mění. Některé modely působily skoro minimalisticky, další odhalovaly svou komplikovanost až při druhém pohledu.
Je to rukopis, který návrhářka dlouhodobě rozvíjí: couture u ní není jen o efektním objemu nebo velké večerní róbě, ale o komplexním vztahu mezi materiálem, tělem a detailem. Její předchozí kolekce například pracovaly s vrstvením průsvitných látek, strukturou a optickými proměnami povrchu. Poetica tuto citlivost posouvá do tišší, civilnější polohy.

Probuzení ze snu
Scénografie Marka Cpina nechala kolekci působit jako svět na hraně reality a snu. Ne jako útěk z každodennosti, ale jako její jemné posunutí. V bytě na Pařížské se na chvíli ukázalo, že i nejběžnější den může mít vlastní dramaturgii — a že šaty nemusí ženu proměnit v někoho jiného, aby jí dovolily vidět samu sebe jinak.
Zuzana Kubíčková má v české módě výjimečné postavení už od svého debutu, za který získala ocenění Czech Grand Design, a její salon v Pařížské funguje od roku 2012. S Poeticou ale nepředstavuje jen další couture kolekci. Nabízí tichý, ale velmi jasný vzkaz: pravidla řemesla mohou zůstat pevná. Pravidla oblékání už si žena určuje sama.
Zdroj: Autorský článek
Liběna Rochová: Doteky - O cestě do bezčasí
Nejčtenější články
Doporučujeme

Barva podzimu? Grey marl neboli šedý melír dostává nový módní upgrade













