Oblékají se lidé v Čechách jinak než ve světě?
Lidé se tu samozřejmě oblékají jinak než ve většině světa, resp. v tzv. západním světě, o kterém je pravděpodobně řeč. Češi mají tendence přejímat trendy ze Západu, a to samozřejmě se zpožděním, což je dáno zeměpisně i historií. Na druhou stranu jako v každé jiné zemi tu bezpodmínečně existují jisté charakteristické znaky. Je to podobné jako například v hudbě. Když se česká kapela pokusí přesně okopírovat americkou, vždycky v sobě bude mít jakousi ‚českost‘. Sama nejsem původem z Česka a českou kulturu nepovažuji za svou vlastní. Pokud bych měla porovnávat, lidé například v Londýně či Berlíně mi rozhodně přijdou víc chic.
Měl by se člověk oblékat podle věku?
Věk je především stav mysli. Jsou lidé, kteří vypadají ve čtyřiceti na šedesát a obráceně to platí také. Jde tedy zejména o to, aby se člověk oblékal tak, jak sám sobě přijde. Na druhou stranu je třeba zachovat si jistou soudnost a nesnažit se například za každou cenu vypadat mladě. Nejdůležitější tedy není přiměřenost, ale přirozenost. Poznáme, že se někdo obléká, jako by byl o deset let mladší, pokud to k němu prostě sedne? Ne.
Co nejcennějšího máš v šatníku?
Málokterá věc mi přiroste k srdci kvůli své finanční hodnotě. Samozřejmě si vážím drahých věcí, na které jsem si musela vydělat, ale úplně stejně ráda můžu mít i starou koženou tašku z blešáku. Na prvním místě ale vždycky budou stát věci, které mi někdo daroval, nebo ještě lépe – pro mě vyrobil. S takovými se zásadně neloučím a nosím je ráda, i když zrovna nevypadají jako z přehlídkového mola. Někdy ovšem vypadají i lépe.
Jaké roční období preferuješ a proč?
Nedá se říct, že by mi nějaké roční období dělalo větší radost než jiné, a myslím, že v tomhle se shodnu s mnoha lidmi. Naopak to, že se věci mění, mi dělá radost. Zatímco v zimě mám možnost probrat kabáty a vysoké kožené boty, na jaře a na podzim není ani příliš zima, ani moc teplo na to, abych vynosila všechny ty hedvábné a jiné šaty, které mám. A k tomu se navíc výborně hodí má oblíbená část oblečení – punčocháče. No a léto většinou trávím u moře, kde užiju lehké šaty, šortky a sandály. Navíc je to čas prázdnin, což z léta pro mě, jako studentku, přece jenom činí jakéhosi favorita.
Největší módní přešlap?
Osobní? Nepamatuji si žádnou historku, kde bych se za svůj vzhled vyloženě chtěla propadnout do země, i když to je možná proto, že jsem je všechny vytěsnila. Samozřejmě mám dny, kdy se mi zkrátka nepodaří vypadat tak, abych byla dokonale spokojená, ale že bych se s tím nedokázala vyrovnat, se říct nedá. A co se týče nějakých konkrétních ‚ústřelků‘, móda je schopná dříve nebo později přijmout téměř cokoli (viz například dlouhodobě proklínané ponožky v sandálech), takže hranice mezi trapasem a inovací je značně nekonkrétní. Hlavní je cítit se dobře!
Čím chceš jednou být?
Rozhodně nechci nic uspěchat a nemyslím, že by už teď byl ten pravý čas rozhodovat se na celý život. Asi jako většina mladých lidí bych ráda cestovala a sbírala zkušenosti.
Co máš na sobě?
Šaty a pásek s mašlí z H&M, boty z Topshopu.
Sandru najdete na booneedsnewshoes.blogspot.com.
Foto: Petr Klapper
