EBL banner

ROZHOVOR: Nový projekt visí ve vzduchu, prozrazují Ester a Josefína

S Ester a Josefínou jsme se sešly na terase IQOS Lounge, kde se po celou dobu karlovarského festivalu odehrávají odpolední talk show s Liborem Boučkem a zajímavými osobnostmi. 

Jak byste se představily někomu, kdo vás nezná? 

Josefína: Jsme dvě kamarádky, které se potkaly už kdysi dávno. Měly jsme vždycky sen, že bychom společně chtěly něco vytvořit a to se nám splnilo před třemi lety, kdy jsme udělaly zasněnou kolekci kabelek Pepieta pro malé holčičky. Když jsme zjistily, že se nám spolu krásně pracuje, hezky tvoří a že každá máme trošku jinou energii, které se zároveň skvěle doplňují, tak jsme si řekly, že zkusíme ještě něco jiného. Udělaly jsme kolekci triček Manifesto s rozchodovými větami, které jsme si samy vymyslely. Na základě této kolekce a vět, které se objevily na tričkách, se pak sputila obrovská vlna a my se rozhodly, že vytvoříme značku Ester & Josefína a budeme spolu tvořit i nadále, protože to prostě funguje. 

Ester: Kdybych to měla shrnout do jedné věty, tak děláme kolekce oblečení s přesahem do společenských a sociálních témat. 

Chystáte novou kolekci?

J: Ano! Každým dnem spustíme na našem webu nový projekt, kolekce šatů  “Beze slov”. Momentálně jsou v procesu také mikiny. 

Jsme v Karlových Varech. Viděly jste už nějaký film? Třeba o rozchodu...

E: Já jsem viděla Spider-Man. Také jsem tady byla na filmu Psi nenosí kalhoty a chystám se na 30 minut svobody od Reflexu, kde mám jedno video z třiceti autorů a které půjde 17. listopadu na České televizi.

J: Já jsem zatím neviděla nic, protože jsem přijela včera, ale už mám nějaké filmy zabookované. Včera mě minul psychologický film o vztahu v rodině. To mě moc mrzí, ale teď budu mít další dny, abych to dohnala. 

A nepřemýšlíte o vlastním filmu?

J: Teď se Ester s někým minula a už dostala dvě nebo tři nabídky k zamyšlení, tak uvidíme. Zatím jsme o tom nepřemýšlely, ale jako něco ve vzduchu možná je. 

E: Vymýšlíme novou formu, která našemu projektu dá ještě větší smysl. Máme pocit, že jsme se staly zprostředkovately fenoménu online komunikace. To je téma, které teď ve společnosti hodně rezonuje. Vymýšlíme nové formy, které to posunou dál. Udělaly jsme přednášku, dostaly jsme nabídku udělat podcast, kde bychom měly prostor jít do hloubky a třeba si zvát odborníky na dané téma. Třeba když máme v knize sekci překlepy, shorts, tak si pozvat nějakého jazykovědce, který nám řekne, jak se dostávají nová slova do slovníku, jak se počešťují anglicismy, a to na základně našich příkladů. Dostaly jsme nějaké nabídky, něco je ve vzuchu. Hlavní je najít ten klíč, protože chceme dělat věci kvalitně a s uměleckým přesahem. Nechceme to téma znehodnotit, a především nechceme, aby sloužilo jenom nějakému krátkému vtipu, ale když už, tak aby vzniklo opravdu kvalitní dílo. 

Ester a Josefína

Zmínila jste vaše přednášky. Prozraďte nám o nich více. 

E: Premiéru jsme měli v dubnu, v CAMPu. Je to taková interaktivní přednáška o vztazích a komunikaci ve vztazích. A pozvaly jsme si k tomu odborníka Honzu Vojtka, což je párový terapeut. On byl hrozně nadšený, protože už o nás nějakým způsobem věděl. Říkal, že je rád, že se o tom bude mluvit, protože zná od svých klientů, že mu třeba ukazují mobily a smsky. A tak jsme se rozhodly, že uděláme přednášku, kterou proložíme prinstcreeny.

J: Určitě je důležité říci, že je to edukativní přednáška. 

E: Ano, diváci se dozví hodně nových věcí nebo si je připomenou a v rámci debaty se můžou zapojit. Josefína nám vymyslela styling, máme krásné oblečení z COSu, které rezonuje s obsahem. Třeba jsme takové doktorky. 

J: Nebo letušky.

E: Pak tam máme kostým mobilů, takže jsme na začátku v kostýmu mobilu, abychom se tak trošku na začátku shodily, protože si uvědomujeme, že když se řekne, že Ester a Josefína dělají přednášky o vztazích, tak to může znít trošku pateticky, nebo že jde o něco vážného. Není to zase tak vážný, člověk se ale musí soustředit a dozví se věci o emoční inteligenci, komunikaci, rozchodu i o všech fázích vztahu.

J: Já bych řekla, že to vážný je, ale takovou hravou formou. 

Proč podle vás mají lidé potřebu sdílet zážitky z rozchodu?

J: Pomáhá to. Všichni z naší zkušenosti víme, že když něco bolí, máme tendenci se třeba i stydět. Pokud to ale s někým sdílíte, pak třeba zjistíte, že má stejný problém. Strašně se vám uleví, že to není jenom ve vás, ale že ten problém je vlastně někde úplně jinde. Je dobré se o tom bavit a sdílet to. 

E: My to občas přirovnáváme ke knížce Dona Miguela a jeho myšlence - nehřešte slovem. Pokud třeba dítěti v raném dětství někdo řekne nezpívej, máš příšerný hlas, tak se dítě zablokuje a už nikdy nebude zpívat. Když se někdo zeptá, proč jste se rozešli, tak si každý vzpomene na nějakou větu, která s tím ale nemusí úplně souviset. Když ti někdo jako důvod rozchodu řekne: “Mělas pořád moc práce”, tak se můžeš v dalším vztahu trochu stresovat s tím, aby se to neopakovalo.  A ten pravý důvod mohl být uplně jiný… Myslím si, že díky zveřejnění se lidé mohou od té věty osvobodit. Ve veřejném prostoru se věta rozptýlí a člověk se na ni může podívat  z jiného úhlu. 

EBC promo