Film, který mě vždycky rozpláče...
Julie: Kolja a scéna, kdy volá sprchou jako telefonem mrtvé babičce z vany a ptá se jí, kdy za nimi přijede (mám slzy v očích jen při tom, když si na to vzpomenu!) Z poslední doby Aftersun režisérky Charlotte Wells, protože je to o tatíncích a dcerách, a taky protože ten film jako jeden z mála pracuje s otázkou psychického zdraví u mužů.
Dagmar:Filmy, u kterých pláču, by se daly počítat na desítky, ale A.I. od Stevena Spielberga zůstává tím, který mi pokaždé zlomí srdce.
Film, u kterého se vždy zasním...
Julie: Jako první mě napadla Pláž, ale nevím jistě, jestli to není jen z té představy nějaké utopické komunity na ostrově (později je to totiž spíš noční můra). Zasním se ale pravidelně u filmů Alice Rohrwacher, která má strašně specifický režijní styl a třeba filmy Lazzaro Felice nebo La Chimera s Joshem O’Connorem mi sny hodně připomínají.
Dagmar: Jana Eyrová od Cary Joji Fukunagy je skvělá adaptace literární klasiky. A já při ní sním, že takhle silných a inspirujících ženských hrdinek budeme mít v literatuře i filmu víc.
Film, ke kterému jsem si musela najít cestu...
Julie: Asi cokoliv od Tarkovského, až později ke mně jeho filmy začaly promlouvat na mnohem hlubší úrovni, než při povinných projekcích filmové historie na FAMU.
Dagmar: Chunking express od Kar Wai Wonga. Tahle kultovní klasika mě dlouho míjela - byla na mě moc roztěkaná a moc cool. Dnes ji ale vnímám úplně jinak a patří k mým nejoblíbenějším filmům.
Oblíbená ženská protagonistka...
Julie: Renate Reinsve jako Julie v Nejhorší člověk na světě. Málokomu se zatím podařilo zachytit (a ztvárnit) současnou generaci žen s takovou přesností. A Lena Dunham jako Hannah v Girls – i když je jako postava často nesnesitelná, Lena Dunham v ní podobně jako Trier dokázala promluvit k naší generaci žen s velkým nadhledem, sebekritikou a humorem.
Dagmar: Štěpa z Petrolejových lamp. Je v ní všechno - bolest, vzdor i touha a to v neuvěřitelném podání Ivy Janžurové.
Filmový vzor..
Julie: Moje kolegyně a kamarádka Dagmar Sedláčková, producentka, protože dělá velké věci s absolutní odvahou, odhodláním a pokorou. A taky celá nová mladá vlna českých a slovenských režisérek, které se nebojí dělat odvážné filmy a dobývají světová plátna.
Dagmar: Všechny ženy, které ve filmovém průmyslu našly svůj hlas, udržely si ho a dokázaly jím měnit podmínky nejen pro sebe, ale i pro ty, které přicházely po nich. Pro svůj ikonický styl, hereckou pestrost a vždy dokonale upravený účes pak Catherine Deneuve.
Vždy si zatancuju u písničky...
Julie: Nedávno jsem znovuobjevila Twenty 4 Seven, kteří mě přenesli do letních dní mého dětství. Pure 90s pleasure. A u čehokoliv od Charli XCX, Lorde a absolutní queen Annet X, kterou obdivuju za každý nový projekt, track, videoklip a outfit.
Dagmar: Temptation od New Order bude pro mě navždy spojená s těmi nejhezčími letními nocemi a tancem, který končil za svítání.
Ráda poslouchám, když jsem sama...
Julie: Badbadnotgood nebo 90s rap pro nostalgickou náladu.
Dagmar: Moje introspektivní album je Blond od Franka Oceana.
Mé kulturní guilty pleasure je...
Julie: Chtěla bych říct Girls, ale zas tak guilty si u toho nepřijdu. Pokud bych měla odhalit něco opravdu guilty, tak je to reality show Zrádci, kterou jsem viděla snad ve všech světových verzích. Je to skvělá studie lidského charakteru.
Dagmar: Před Knězem ze seriálu Fleabag tu byl Ralph de Bricassart v čtyřdílné televizní sérii Ptáci v trní. K tomu není víc co dodat.
Kulturní all-time favorite...
Julie: je to teprve nedávno, ale strašně me zasáhl film The Girl With the Needle – je sice hodně temný a tíživý, ale dlouho se mi nestalo, že by mě nějaký film tak pohltil a dokázal mě oslnit každým svým aspektem – hereckým výkonem Vic Carmen Sonne, kamerou nebo hudbou. Viděla jsem ho na projekci ve Velkém sale v Karlových Varech a budu na něj ještě dlouho vzpomínat.
Dagmar: Kniha, která se ke mně v různých fázích života neustále vrací a pokaždé v ní objevím něco nového, pro můj život důležitého, je Čarovná hora od Thomase Manna. Pokud můžu doporučit něco, co má méně stránek, ale stejně vrstev - tak skladbu party4u od Charlie XCX.
Film, který stojí za vidění ve Varech...
Julie: Doporučuju určitě Sentimental Value a The Love that Remains. Jsem taky hodně zvědavá na Sound of Falling režisérky Maschi Shilinski, který hodně rezonoval na festivalu v Cannes.
Dagmar: Nahoře nebe, v dolině já! Suveréní debut slovenské režisérky Katariny Gramatové o křehkém dospívání na malé vesnici s neuvěřitelným obsazením mladých neherců. Nic tak silného, dojemného a zároveň zábavného ve Varech neuvidíte!
On Culture
Série mini rozhovorů s osobnostmi české kultury. V úvodních dílech postupně odhalíme kulturní repertoár hvězd filmového vydání tištěné ELLE, které je tradičně věnováno filmu a Mezinárodnímu filmovému festivalu v Karlových Varech. Začtěte se, zaposlouchejte se – a sledujte filmy, které miluje ELLE a její přátelé.
- Zdroj článku:
Autorský rozhovor
