Eklektický byt britského střihu? V Teplicích!

Když říká, že i kdysi dávno v paneláku bydlívala po svém a tak trochu divně, nemáte důvod Pavle Kirschner nevěřit. Nakrátko ostříhaná žena s pestře potetovanými pažemi nepůsobí jako někdo, kdo by se podřizoval konvencím a šel s davem. To samé platí o jejím teplickém bytě. Je pestrý, různorodý a přídomek ‚bohémský' naplňuje na české poměry přímo vrchovatě. Přesto si rychle všimnete, že tohle není domácí vetešnictví nebo nepřehledná sbírka artefaktů zatížených vzpomínkami. Mnohem víc jde o živoucí a dobře promyšlené umělecké dílo, které ovšem rozhodně nemá pevný a finální tvar a podobu. „Ještě před měsícem obývák i ložnice vypadaly úplně jinak," prozrazuje Pavla. Pak si ale vyhlédla červenou šatní skříň.

Během krátké doby přeskupila nábytek v obou místnostech, přemístila obrazy na stěnách a doupravila výmalbu. A je docela dobře možné, že za pár týdnů bude její byt zase k nepoznání od stavu, který vidíte na fotografiích. Studovala za minulého režimu a v regionu si podle svých slov nemohla moc vybírat. „Malovala jsem už jako malá, ale třídní učitelka mě místo na výtvarnou školu doporučila na obchodní," vypráví Pavla Kirschner. Umělecky se realizovala tedy hlavně doma nebo v bytech svých přátel. Pracovala jako ekonomka na obecním úřadě, ale když došlo na personální škrty, o práci přišla jako první. „Asi jsem tam opravdu neměla být," zamýšlí se teď s odstupem. Zkusila si kariéru tatérky, a dost možná byla první ženou v Teplicích a okolí, která se v oboru prosadila. Stále častěji ale pomáhala známým zařizovat byty. „A pak jsem si řekla, že bych to mohla přestat dělat zadarmo. První placená zakázka byla tak velká, že jsem neváhala a začala se designem interiérů živit," říká Pavla.

Sama říká, že její rukopis se za uplynulých více než deset let značně vyvinul a stále se proměňuje – je o poznání odvážnější. A přestože ani zdaleka neopakuje stejný styl a přizpůsobuje se přáním klientů, kteří jsou velmi rozmanití, lze v jejích pracích najít určitou jednotící linku a osobitost.

Inspiraci hledá Pavla Kirschner většinou v zahraničí, ať už jde o interiéry konkrétních domů a bytů, nebo jen o knihy a časopisy. Podobně to dělá i s pořizováním vybavení do bytů svých zákazníků – k nákupům ve zdejších obchodech vždy připojuje objednávky ze sousedního Německa nebo Velké Británie. Týká se to jak nábytku, tak třeba tapet nebo dekorací. Vždycky se snaží být napřed a před trendem, který právě začíná uchvacovat střední proud. A nechce se příliš opakovat. „Všichni teď nakupují soby – na hrnečcích, na polštářích. Všude vidíte chaloupky, stejné doplňky, stejné obrázky – mně je z něčeho takového špatně a nepoužívám to," přiznává se sympatickým naštváním. „V interiéru chci jít zase trochu dopředu."

V současném bytě ve starším teplickém domě na dohled nádraží bydlí dva roky. Třípodlažní budova s opravenou fasádou upomíná na krásnější časy v severočeském lázeňském městě. Svůj šarm by měl byt i sám o sobě – jsou tu parkety, vysoké stropy, arkýřový výklenek a balkon do vnitrobloku, který je po celou dobu, kdy interiérová designérka o svém bydlení mluví, zalitý sluncem. A na rozdíl od předchozího bydlení je tu větší klid.

Zařizování vlastního bytu je pro Pavlu Kirschner proces, který nikdy nekončí. Jsem v tomhle ohledu blázen – něco se mi líbí, a jsem schopná se třeba v devět hodin večer zvednout a jít natírat," vysvětluje. Na důkaz ukazuje na černé dveře do komory – ještě před pár dny byly bílé. „Když dostanu nápad, chci ho okamžitě uskutečnit. Stačí jedna věc, kvůli které jsem ochotná podstoupit ve svém domově zvrat. Byt tedy vydrží ve stejné formě přibližně měsíc nebo dva." Je zvyklá si zařízení i doplňky vyrábět, dotvářet a přepracovávat sama, a je jedno, jestli jsou určené pro ni, nebo pro její zákazníky. Obrazy, dekorace, čela postelí. Nějakou dobu měla dokonce vlastní řadu nábytku – našla si šikovného truhláře, který pak pracoval podle jejích originálních návrhů. Jako připomínku téhle fáze si nechala aspoň pracovní stůl, který teď dobře slouží v předsíni.

Foto: Filip Šlapal

EBC promo