Monumentální dílo československa: Palác kultury

Historická Praha oplývá nekonečnou sbírkou architektonických budov, v nichž máme šanci obdivovat množství uměleckých realizací v exteriéru i interiéru. Mezi takové patří velkorysá výtvarná výzdoba Paláce kultury na Vyšehradě.

Stavba dnešního Kongresového paláce, kdysi Pražany nepříliš oblíbeného Paláce kultury, přezdívaného Pakul, začala v roce 1976.

Na projektu se podíleli architekti Jaroslav Mayer, Vladimír Ustohal, Antonín Vaňka.

 

vysehrad

Monumentální plastika od Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové dominuje foyeru s výhledem na nedaleký Nuselský most.

Ze severní strany se palác otevírá městu rozsáhlým prosklením, které skýtá překrásné výhledy na jeho členitou zástavbu. Kromě vyhlídky se v něm nacházejí šatny návštěvníků, restaurace a foyery sálů o výšce tří podlaží včetně galerií. Po několika podlažích jsou rozesety salonky s kapacitou až 200 návštěvníků. Ale i zkušebny, restaurace, kavárna nebo noční klub.

vysehrad

Hlavní sál Kongresového centra má ostře zalamované linie.

Ty nejvýraznější umělecké objekty jsou k vidění v jižní části stavby. Po točitém schodišti, které zdobí objekty sklářského výtvarníka Vladimíra Procházky, se dostaneme ke dvěma nevelkým zasedacím místnostem, jež v součastnosti představují jedny z nejpozoruhodněji zachovaných ukázek reprezentativního interiéru sedmdesátých let. Zatímco v menší zasedací síni se nachází Procházkův monumentální lustr a těžká mosazná křesla s tepanou konstrukcí, větší zasedací hala je futuristickým prostředím, které korunuje světelný objekt od Františka Víznera a textilní stěny Josefa Mullera.

vysehrad

Působivě rozměrný světelný objekt od Františka Víznera.

vysehrad

Skleněná plastika ve tvaru obrovské koule od Vladimíra Procházky.

V roce 2020 má začít stavba nové části paláce, které se zhostí prestižní architektonické studio OCA ze španělské Barcelony.

foto: Tomáš Souček, text: Adam Štěch pro ELLE Decoration ZIMA 04/2017.

EBC promo