Všudypřítomný Sebastian Herkner

Působíte jako člověk, který je v jednu chvíli na mnoha místech – máte rozpracované velké množství projektů, navíc v mnoha různých oblastech. Inspirují vás při práci jiní designéři? Největším zdrojem nápadů jsou pro mě předměty, které existují skutečně dlouhou dobu. A nemusí za nimi být designér. Třeba stará čínská židle nebo zajímavá kolumbijská technika tkaní látek. Nemám jeden konkrétní zdroj. Ale samozřejmě všude okolo jsou úchvatní designéři a jejich krásné výrobky.

Jak třeba vzniklo křeslo Mbrace pro Dedon? S lidmi z Dedonu jsem se znal, ale vlastně jen odsud, z veletrhu, ne osobně. Původně bývaly jejich výrobky hnědé a šedivé, ale společně jsme chtěli pracovat s barvami, nabídnout mladší pohled na věc a využít dřevěnou konstrukci. Šlo také o to, vtisknout nábytkem zahradě úplně novou atmosféru. Uvažoval jsem o tom, jaký venkovní nábytek bych chtěl já sám – měl by být mimo jiné pohodlný i bez čalounění, se kterým jinak spousta výrobců pracuje. Ale v Německu a asi také v Česku sedáky a polštáře občas schováváme, protože by mohlo začít pršet. Není to jako na Ibize nebo ve Španělsku. To bylo jedno téma. Další byla představa mušle nebo skořápky, života venku a celkově mladistvějšího pohledu na celý projekt.

Jak jste se seznámil s českou značkou Verreum? Před šesti nebo sedmi lety mi poslali e-mail, pak jsme před pěti lety představili kolekci Norma a od té doby jsme každou sezonu něco společně podnikali. Teď u značky zastávám pozici art directora – hledám nové designéry a navrhuji kolekce. Opravdu hodně mě zajímá řemeslná práce, zejména pokud jde o sklo. S Verreem jsme si tedy dokonale sedli.

Zájmem o řemeslo jste vyhlášený, mluvil jste o něm i na své loňské přednášce v Praze. Jakou má podle vás roli v soudobém designu? Je to velmi důležitý aspekt tvorby. Začal jsem se o něj zajímat už na začátku, když jsem v roce 2009 pro Classicon navrhoval stolek Bell. A i dnes mě opravdu hodně baví práce s keramikou, tkaní koberců, stolařská práce, foukání skla nebo porcelán. Všechno to jsou opravdové a poctivé materiály. Čerpám z takové práce spoustu energie a chci se setkávat s lidmi, kteří stojí v pozadí vzniku těchto výrobků. Chci tímto směrem pokračovat. Navíc teď je z toho trend, který můžete pozorovat i jinde. Pracoval jsem právě třeba na stolu z tepaného železa. Z mého pohledu jde ale také o celkový přístup k designu a o udržitelnost – chci pracovat s lidmi přímo v místě, kde žijí. Aby nešlo jen o to, vyrábět někde, kde je to levnější, ale skutečně lokálně a podporovat tradice daného místa.

Zbytek rozhovoru najdete na stránkách letního čísla ELLE Decoration.

EBC promo