„Zvolila jsem laserovou operaci očí, vadily mi kapky vody v čočkách,“ říká Lucie Hrozová, přední česká horolezkyně

kterým žije celá rodina Lucie Hrozové. V rámci lezení si pak vyzkoušela všechny disciplíny, v každé z nich přitom získala domácí mistrovský titul. A úspěchy vozí všestranná mladá lezkyně i ze světových soutěží.

Propagace značky Lexum.
Elle.cz není jeho autorem a nemá vliv na jeho obsah.

Lucie, kdy padlo rozhodnutí věnovat se lezení naplno?

Má rodina lezením opravdu žije. Díky tomu mě přivedla na cestu v podobě lezení, po které jdu až dodnes. Sama jsem přitom s lezením začala v osmi letech, pomáhal mi táta. Učil mě, jezdil se mnou na tréninky, stále mě podporuje a trénuje.

Jak často trénujete?

Záleží, v jaké fázi tréninku jsem, ale většinou trénuji tři dny za sebou, pak následuje den volna, další dva tréninkové dny, zase den volna a znovu se to opakuje. Trénuji převážně lezením, vedle toho také posiluji a důležitý je pro mě i strečink a protahování.

Máte oční vadu, jak velký problém při lezení to je?

Zrak je velice důležitý, při lezení totiž musíte přesně odhadnout vzdálenost, velikost i strukturu. Řešení je lézt s čočkami či brýlemi. Jenže brýle mi nevyhovují ani v normálním životě a lezení s nimi je pro mě větší boj než samotný výstup. Navíc mi už jednou spadly a do přilby nejsou příliš pohodlné. Nemám s nimi ani dobré periferní vidění. Proto jsem doposud lezla s čočkami, ale ty taky nejsou ideální. Zatím mi sice z očí nevypadly, ale zato mi do nich padá špína, bláto, magnezium či voda z ledu. To bylo asi poslední kapkou, poté jsem se rozhodla řešit oční vadu refrakčním zákrokem.

A proč jste si vybrala Oční kliniku Lexum?

Rozhodla jsem se na základě kladných referencí oční kliniky a sympatických doktorů, s nimiž jsem se seznámila na ledolezeckých závodech. Jsem na klinice Lexum spokojená.

Celý rozhovor naleznete ZDE.