Dominiko, váš životní příběh je inspirací pro mnoho žen. Co vás vedlo k tomu, že jste se rozhodla svou cestu sdílet veřejně a stát se oporou ostatním?
Upřímně? Sama jsem si prošla obdobím, kdy jsem neměla oporu a byla jsem na dně – fyzicky, psychicky, hormonálně i existenčně. V té době jsem velmi toužila po někom, kdo by mi ukázal, že to zvládnu. Když jsem to všechno překonala, věděla jsem, že si to nemůžu nechat jen pro sebe. Věřím, že když žena vidí jinou ženu, jak se zvedá ze země, řekne si: ‚‚Já to dokážu taky.‘‘ A přesně o to mi jde. Nechci být ideálem, chci být důkazem, že i obyčejný příběh se může stát inspirací – pokud se o něj rozhodnete podělit. A já jsem se tak rozhodla, protože pokud to pomůže, byť jen jedné ženě, stojí to za to.
Jste zakladatelkou platformy Žena ženám, která pomáhá ženám nacházet cestu k sobě samým. Co je podle vás jejím nejdůležitějším poselstvím?
Rozhodně to, že jako ženy máme moc změnit svůj život – a nemusíme na to být samy. Věřím, že každá žena v sobě má sílu, která je mnohdy překryta únavou, chaosem, povinnostmi a i nízkým sebevědomím. Projekt Žena Ženám vznikl s cílem vytvořit bezpečný a inspirativní prostor, kde se ženy navzájem podporují, učí se poznávat, optimalizovat a uzdravovat své tělo, budovat zdravější návyky a znovu nalézat samy sebe – fyzicky i psychicky. Není to jen o cvičení nebo stravování. Prostřednictvím této platformy ženám připomínám, že starat se o sebe není sobectví, ale základ. Že disciplína nemusí být trestem, ale projevem sebelásky a že žádná z nás na to nemusí být sama.
Ve vašem životě hrály roli jak sport, tak modeling. Jaké zkušenosti z těchto světů vás nejvíce ovlivnily v tom, kým jste dnes?
Jak sport, tak modeling mě formovaly, ale zcela odlišným způsobem. Sport mě naučil disciplíně. Také tvrdě dřít, i když se vám nechce, překonávat fyzické i psychické nepohodlí a nevymýšlet si při každé překážce nový důvod, proč to nejde.
Modeling mě naučil, co se stane, když ztratíte své „proč“. Jak rychle může člověk upadnout do světa srovnávání, hodnot definovaných vzhledem a životního stylu, který vypadá navenek krásně, ale uvnitř je prázdný. Zažila jsem extrémní tlak na tělo, hladovění, večírky, alkohol, drogy, neustálé dokazování, že jsem dost. A teprve když se mi z toho zhroutilo zdraví, hormony a vlastně i moje identita, začala jsem hledat cestu zpět k sobě. Dnes už to vím, z obou světů jsem si vzala to nejcennější. Ze sportu sílu. Z modelingu smysl pro krásu a vnímání vlastního těla. Ale odmítla jsem jejich extrémy.
Prošla jste zásadní osobní proměnou. Byl nějaký konkrétní okamžik, který vás nasměroval ke zdravějšímu životnímu stylu?
Byl to okamžik totálního zhroucení. Byla jsem vyčerpaná, podvyživená, bez energie, přišla jsem o menstruaci, padaly mi vlasy, hormony byly rozhozené a vztah k mému tělu byl úplně rozbitý. Navenek jsem možná ještě vypadala ‚‚úspěšně‘‘ – štíhlá, hezká, šťastná na fotkách. Ale uvnitř jsem byla prázdná. Pamatuji si to přesně – stála jsem v koupelně, unavená vlastním životem, a uvědomila si: ‚‚Tohle není zdravé. A už vůbec takhle nevypadá štěstí.‘‘ A tehdy se to zlomilo – z vlastního rozhodnutí, že chci víc, že už nechci být jen ‚‚ve formě‘‘, ale chci žít a být silná. Ne kvůli číslu na váze.
V té době jsem byla několik měsíců v Hamburku jako modelka. V rámci svého režimu, kdy jsem málo jedla a hodně cvičila, jsem se v posilovně seznámila se svým nynějším snoubencem Miszekem. Bylo to před deseti lety. Pracoval v posilovně jako trenér a osud to zařídil tak, že mi byl poslán do cesty, aby mi pomohl. Začali jsme si rozumět víc než jen jako kamarádi, začal mě trénovat a pomáhal mi trpělivě léčit můj vztah k jídlu. Naučila jsem se, jak jíst, jak cvičit, jak odpočívat, jak naslouchat svému tělu, a ne ho trestat.
A později jsem to začala učit i ostatní ženy. Takže abych odpověděla jednoduše, ano, ta chvíle přišla. A bylo to nepříjemné, asi jako každý transformační moment. Ale díky němu jsem dnes tady. A za nic na světě bych to nevzala zpátky.
Váš obsah je plný motivace, empatie a energie. Kde sama nejčastěji čerpáte sílu a inspiraci?
Upřímně – čerpám ji ze života. Velkou inspirací je pro mě moje komunita – ženy, které mi denně píší a sdílejí se mnou své vzestupy i pády. Když mi někdo napíše: ‚‚Díky tobě jsem se po letech přestala bát jídla‘‘ nebo ‚‚Dnes jsem se poprvé podívala do zrcadla bez nenávisti‘‘ – to je můj benzín. A kromě toho sílu čerpám i z disciplíny a z ticha, když se ztiším a přestávám se snažit ‚‚všechno vyřešit‘‘.
Jak vypadá váš běžný den? Daří se vám skloubit práci, osobní život i péči o sebe samu?
Každodenní rutina je pro mě základ. Moje rána jsou posvátná, takže žádný mobil ani e-maily, nejdřív já. Ráno začínám kickstarterem a pak následuje moje milovaná káva s ovesným mlékem. Někdy jdu hned cvičit, jindy jen na procházku nebo se protáhnu. Když netrénuji, jdu do práce a pak si kolem 11hodin udělám první jídlo dne – ano, obvykle něco z mých receptů v aplikaci. Pracovní část dne je intenzivní – vytvářím obsah, nahrávám podcasty, řeším svou aplikaci Žena Ženám, komunikuji s naším týmem, vymýšlím projekty v rámci své značky, komunity a tak dále. Je to kreativní chaos, ale dávám si pozor, abych se jím nenechala zahltit. Proto si chráním svůj čas pro ‚‚normální život‘‘.
Samozřejmě ne každý den je ideální. Nejsem robot. Ale ano, daří se mi to vyvažovat, protože to neberu jako dokonalé rozdělení času, ale jako důsledné udržování priorit. A největší prioritou jsem já. Protože když se starám sama o sebe, mohu být lepší partnerkou a oporou ostatním ženám.
Dnešní technologie ženám nabízí nástroje pro větší přehled o vlastním těle i mysli. Sledujete i vy třeba kvalitu spánku, menstruační cyklus nebo hladinu stresu?
Ano, technologie mohou být pro dnešní ženy velkým přínosem – pokud je používáme vědomě a nejsme jejich otroky. Já sama používám hodinky Huawei Watch Fit 4 Pro a musím říct, že jsou jednou z nejpraktičtějších pomůcek v mém životě. Pomáhají mi sledovat kvalitu spánku, menstruační cyklus, úroveň stresu, ale také schopnost regenerace, klidovou tepovou frekvenci nebo reakci těla na trénink. Díky tomu mohu mnohem lépe číst své tělo a například pochopit, proč jsem ráno unavená, i když jsem spala 8 hodin, nebo proč se mi některé dny hůře cvičí.
Nejvíce si cením toho, že hodinky všechny údaje propojují do celkového obrazu mého zdraví – nejen fyzické výkonnosti. A to je pro mě klíčové. Nejde mi o to být ‚‚dokonale optimalizovaná‘‘, ale o to pochopit souvislosti mezi tím, co dělám, jak žiji a jak se cítím.
Vnímáte, že právě tyto malé denní návyky – jako je připomenutí pitného režimu, pohybu nebo dechu – mohou ženám pomáhat udržet si rovnováhu?
Ano, všímám si toho každý den. Právě tyto malé, ale pravidelné návyky jsou základem velkých změn. Nejsou dramatické, ale mají obrovskou sílu. Proto se mi líbí, že mi moje hodinky Huawei Watch Fit 4 Pro každý den připomenou, pokud jsem dlouho nebyla na procházce, málo pila nebo mi doporučí dechové cvičení při zvýšeném stresu. A víte, co je na tom všem nejlepší? Je to jen důsledné udržování základních zdravých návyků v dlouhodobém horizontu. Právě to lidé podceňují. Neustále hledají nová, efektní, populární nebo drahá řešení svých zdravotních problémů – a přitom ignorují obrovskou sílu toho, co by s jejich tělem a myslí udělal jeden měsíc kvalitního, pravidelného spánku, optimální hydratace, strava bohatá na bílkoviny a vlákninu a jednoduchý pohyb, jako je chůze. Těch 8-10 tisíc kroků denně totiž vyřeší nejen fyzickou kondici, ale často i úzkost, stagnaci a únavu. Základy jsou sice nudné, ale právě to funguje.
Co byste poradila ženě, která se snaží najít rovnováhu, ale pořád má pocit, že ‚‚nestíhá být dokonalá‘‘?
Řekla bych jí: Zapomeň na dokonalost a nehledej rovnováhu jako cíl, ale jako proces. Rovnováha není stav, kdy se jednoho dne probudíš a všechno je v pořádku. Je to schopnost si každý den znovu vybrat, co má ve tvém životě místo – a co už ne. Pocit, že stále ‚‚nedosahuješ dokonalosti‘‘, neznamená, že selháváš. Znamená to, že jsi žena s vysokými nároky v chaotickém světě a že se pravděpodobně příliš často srovnáváš s iluzemi, které vidíš na sociálních sítích. Nemusíš být dokonalá, abys byla hodna uznání, klidu a respektu – dokonce i sama k sobě. Stačí, když k sobě budeš upřímná, že děláš, co můžeš, a že se nevzdáváš sama sebe. Protože skutečná rovnováha není o tom, že se nic nehroutí. Ale o tom, že už víš, jak v tom hroucení neuvíznout.
Máte kolem sebe silnou komunitu žen, které vám důvěřují. Jak se snažíte svým obsahem ženy podpořit a vést je k péči o sebe?
Pro mě to nikdy nebylo jen o obsahu. Je to poslání – připomínat ženám, že péče o sebe není luxus nebo sebelítost, ale forma sebeúcty. Ve všem, co vytvářím, se snažím jít do hloubky. Neříkám jen, co dělat, ale také proč to dělat. Nenabízím jen tipy, ale připomínám hodnotu, kterou každá z nás má, i když se na ni zapomíná. Vím, že mnoho žen je unavených a že mají pocit, že dávají všechno – práci, dětem, vztahům – a na sebe jim nezbývá energie. Proto potřebují slyšet, že když se začnou starat o sebe, nejsou sobecké, ale naopak.
Dnes máme spoustu nástrojů, které nám pomáhají lépe poznat své tělo i mysl. Myslíte si, že technologie může být spojencem ženské intuice?
Naprosto. Sama věřím, že chytré technologie a ženská intuice se nevylučují – naopak, mohou se krásně doplňovat. Žena intuitivně cítí, že ‚‚něco není v pořádku‘‘ – ale díky technologiím si to může potvrdit, vysledovat a lépe tomu porozumět. Nosím hodinky, které mi denně ukazují nejen kvalitu spánku, ale také fáze menstruačního cyklu, úroveň stresu, klidový puls a saturaci krve kyslíkem. A když se naučíte tyto údaje číst a propojíte je se svým vnitřním prožíváním, vznikne něco kouzelného: systém, jak porozumět sama sobě. Díky těmto ‚‚digitálním zrcadlům‘‘ můžeme jednat se svým tělem s větším respektem. Takže ano, technologie vidím jako prodlouženou ruku vnímavé ženy. Ne jako kontrolu, ale jako podporu.
Pokud byste měla říct, co je pro vás osobně v této životní fázi největší prioritou – co by to bylo?
Žít v harmonii sama se sebou. Ne podle očekávání okolí, ne pod tlakem výkonu, ale tak, aby to, co dělám – v práci, ve vztazích i běžném životě, bylo v souladu s tím, kým jsem a kým chci být. Stručně řečeno, nežít jen na efekt, ale kvalitně. A uvědomovat si, kam vkládám svou energii a hlavně proč.