Od Coco Chanel po Phoebe Philo Aneb evoluce power dressing

Pokud se kohokoliv zeptáte na to, jak dámský power dressing vznikl, bez váhání vám odpoví, že šlo o společenskou reakci na Hnutí za občanská práva v Americe, které se přeneslo do celého světa – ženy si vydobyly své místo na pracovním trhu a s tím měl i korespondovat jejich šatník. V šatech s volány vás však nikdo neuvidí jinak než jako podřadnou sekretářku z Šílenců na Manhattanu, a proto nastal čas i na módní revoluci. Romantika a křivky musely jít stranou a nastal čas pro business! Určitě se vám hned vybaví seriál Dynastie a Joan Collins v dámském kostýmu s masivními rameny, která v něm autokraticky vládla po celá 80. léta. Ve skutečnosti však elementy power dressing a velkých ramen můžeme dohledat ještě hlouběji v historii. 

 
Základy tohoto business looku můžeme najít už během obou světových válek, když ženy musely nastoupit na pracovní místa mužů, která s jejich odchodem na frontu zůstala prázdná – uniformy a pracovní overaly se proto staly nutností. Těchto maskulinních outfitů se však ženy nechtěly jen tak vzdát ani po skončení války. Nebylo se čemu divit – byly praktické, elegantní, vypadaly fantasticky a signalizovaly jakousi vyšší společenskou hodnost. Nezaostávala ani vysoká móda – Coco Chanel zařazovala do svých kolekcí palazzo kalhoty a Marcel Rochas zase naučil ženy nosit kostýmy. Ve 30. letech však italská návrhářka Elsa Schiaparelli změnila tok historie, kdy zpopularizovala masivní ramena ve sféře haute couture – právě to bylo oficiálním začátkem power ramen.  

Během třicátých let tak fenomén formálních dámských kostýmů pronikl na veřejnost o něco hlouběji, a to díky ikonám stříbrného plátna – Marlene Dietrich a Joan Crawford, které se nebály experimentovat s více maskulinními elementy šatníku, čímž začaly bořit společenské stereotypy. Se zužujícím se pasem nastávajících dekád si power ramena a uniformní look držely své místo v dámské garderobě, i když se nepovažovaly za masivní trend.

Pánský styl plně adaptovala ve čtyřicátých letech herečka Katharine Hepburn – a to nejen na plátně, ale i mimo něj. Na tu dobu velmi kontroverzní rozhodnutí, které však dodalo mnohým ženám kuráž udělat totéž. V roce 1966 dokonce vytvořil Yves Saint Laurent svůj ikonický „Le Smoking“, který byl reakcí na měnící se náladu společnosti. Odpovídal na potřebu svých klientek vyjádřit zcela nový obraz sebe sama – coby silné, nezávislé ženy mající androgynní styl a sexappeal v malíku.

Ne všichni však z tohoto nového dámského obrazu byli nadšeni. Americké prominentce a tehdejší ikoně stylu Nan Kempner bylo v roce 1968 zakázáno večeřet v La Côte Basque na Manhattonu v kalhotách, byť byly součástí právě onoho dámského smokingu od YSL. Bez sebemenšího zaváhání kalhoty shodila, čímž smokingové sako proměnila v ultra mini šaty.  

Největší boom power dressing však přišel až v osmdesátých letech. Éra #GirlBoss byla na svém absolutním vrcholu a do hry se dostali i dva dominantní představitelé dámského power dressingu – Giorgio Armani a Thierry Mugler. Mezitím, co Mugler byl hlavním protagonistou teatrálního haute couture, Armani byl považován za pionýra dámského business ready-to-wear, a jeho jméno se stalo synonymem pro moderní oblek.  

S příchodem nového milénia se však znovu změnily pravidla hry. Tenisky zažily masivní reinkarnaci, kdy se postupem dekády proměnily ze sportovní obuvi na designerský statement kus, a jejich přítomnost v kanceláři byla nyní nejen akceptována, ale i podporována. S ohledem také na velký boom athleisure tak bylo vytvořen prostor pro nástup nového hybridu, který mohl nabídnout novou estetiku a redefinovat moderní business styl.

Právě ten přinesla návrhářka Phoebe Philo v rámci svého působení v domě Céline. Její tichá módní revoluce přišla jako blesk z čistého nebe, kdy si už všichni mysleli, že móda zašla do slepé uličky. Philo vytvořila novou pracovní uniformu, která nabídla minimalismus s postmoderním faceliftem – ať už se jednalo o re-invenci legín a dvoudílných setů nebo povýšení cut-outů na business casual status. Dala vzniknout novému jazyku ryzí feminity dle vlastních pravidel, kterým může nyní hovořit plynně jakýkoliv žena.  

Autorský článek 

Mohlo by se vám líbit

Beauty standrady 1920's aneb Počátek tyranie dokonalosti