Česká média ovládla o víkendu jediná zpráva – Simona Krainová se vdala za svého přítele Karla Vágnera.
Možná vás jako první napadlo, že Simona rychle mění názory (ještě před časem se v Elle totiž svěřila, že na svatbu nemá ani pomyšlení). Nebo jste byli zvědaví, jaké šaty si na sebe oblékla. To všechno a ještě mnohem víc nám Simona prozradila. Zeptali jsme se jí, jak to celé bylo.
Důvod, proč změnila svůj postoj ke svatbám, je docela jednoduchý – Simona je zamilovaná a přesvědčená o tom, že Karel je tím jediným chlapem, který za to stojí. Svou svatbu vnímá Simona jako hold svému partnerovi, jako výraz své lásky a vděčnosti. „Nikdy už nebudu říkat nikdy,“ dodala k tomu.
Způsob, jakým ji Karel Vágner požádal o ruku, vlastně jen potvrzuje její přesvědčení, že udělala správně. Vytvořil totiž pro Simonu videoklip, který se skládal z nejdůležitějších momentů jejího života. Proložil je hudbou a přinesl k tomu tulipány. Originálním nápadem a pomyšlením, jakou práci si se vším dal, přivedl Simonu k slzám.
A jak vypadala samotná svatba? Famózní svatební šaty byste čekali marně, obřad proběhl v komorním skromném duchu. Simona je totiž pověrčivá, svou druhou svatbu tak chtěla držet při zemi. Oblékla si jednoduchésaténové šaty od nezávislého amerického návrháře.
Původní plán na svatbu počítal ovšem s něčím docela jiným! Simona nám prozradila, že s Karlem mysleli na obřad v tričkách uprostřed letní louky. Když na poslední chvíli sehnali místo na pražské Staroměstské radnici, z triček sešlo. Slavnostnímu místu museli přizpůsobit dress code.
Svatební cestu zatím novomanželé kvůli pokročilému Simonině těhotenství neplánují, vzdát se jí ale nechtějí. Pojedou na ni ovšem už ve třech. A možné destinace? Bali, jižní Francie nebo Ibiza.
Své těhotenství si Simona užívá, jak to jen jde. Je z těch šťastnějších, které netrpí neovladatelnými chutěmi nebo nevolnostmi. Dítěti pouští příjemnou hudbu nebo nahrávky zvuků delfínů a často mu něco povídá. Že někdy působí trochu směšně, je jí teď úplně jedno. Dítěti i Simoně to totiž dělá moc dobře.
