Veteránem ve dvaceti

V době, kdy Belmondo, Delon i Depardieu postupně dosáhli důchodového věku, si Francie žádá nové herecké idoly. Kdo by to asi tak mohl být?

Jednoho kandidáta už máme: jmenuje se Gaspard Ulliel. Možná jste jej zahlédli před pár lety v epizodní roli ve filmu Le pacte des loupes (Bratrstvo vlků). Má stydlivý chlapecký pohled, smyslné rty, jemný obličej a na levé tváři nepřehlédnutelnou jizvu. „Bylo mi šest, když mě pokousal dobrman,“ vysvětluje mladý herec.

Těžko říct, jestli právě toto výrazné znamení – památka na dětství – nezpůsobilo, že dnes Gaspard platí pomalu za veterána válečných filmů. Je mu teprve dvacet, ale natočil už tři takové snímky, ten poslední – Příliš dlouhé zásnuby s Audrey Tautou v hlavní roli – právě běží v našich kinech. Jak se k této roli dostal?

„Režisér Jean-Pierre Jeunet si mě zavolal na schůzku, kam pozval taky Audrey. Nikdy předtím jsem se s ní nesetkal a připadala mi velmi atraktivní. A představte si, on nás nechal jen tak si povídat a filmoval nás u toho. Pak nám řekl, že zjišťoval, jestli mezi námi proběhne nějaká chemická reakce. Proběhla,“ směje se herec.

O chemii si režiséři v souvislosti s Gaspardem skutečně obavy dělat nemusí. Přede dvěma lety, když ještě v Paříži studoval filmovou režii a objevoval pro sebe novou vlnu, obsadil jej režisér André Téchiné do filmu Les égarés (Zbloudilí). Ale kdepak! Na filmového eléva nečekala žádná začátečnická role, ale hned postava milence sexbomby Emmanuelle Béart. „Když se tehdy André dověděl, že studuju film, smál se mi. Podle něj se film prostě nedá naučit. Na škole jsem vydržel rok a dnes vím, že měl pravdu,“ konstatuje Gaspard.

Jeho filmové dobrodružství vlastně začalo ještě mnohem dříve a nebylo žádnou náhodou. Gaspard vyrůstal v módním prostředí: matka byla stylistkou u návrhářky Martine Sitbon a otec pracoval jako produkční módních přehlídek. Bylo jen otázkou času, kdy si hubeného kluka se zajímavým obličejem všimne nějaký lovec mladých talentů. Když se tak stalo, bylo mu jedenáct: „Matčina kamarádka zakládala agenturu pro mladé herce a vyhlídla si mě. Nebránil jsem se, nechal jsem se jednoduše vést klučičí zvědavostí. Spíš než hraní samotné mě tehdy zajímala ta atmosféra na place. Nejdřív přišly malé role v televizi, pak tamtéž větší role, potom malé role ve filmu a nakonec role hlavní. Vlastně jsem nedělal nic moc výjimečného, vyvíjelo se to samo.“

Vyvíjelo se to tak hladce, že momentálně Gaspard dostává jednu nabídku za druhou – a doslova ze všech stran. Vybírá si zatím ale jen ty skutečně zajímavé a nevyhýbá se ani nízkorozpočtovým snímkům. Nedávno dokonce natáčel s mistrem britské nezávislé kinematografie Peterem Greenawayem. Jinými slovy – mladík jménem Gaspard Ulliel má dobře našlápnuto. Teď si už jen musí dávat pozor, aby jej – stejně jako jeho podobně nadějného krajana Oliviera Martineze – nezlákal Hollywood. A aby v náruči nějaké popové hvězdičky také neupadl v zapomnění. To by totiž byla velká škoda.

EBC promo