U pana Cartera v domě z roku 1717 jsou dva pokoje pro hosty, dvoulůžkový a jednolůžkový. Kromě focení pro módní časopisy se tu pořádají vyhlášené literární večírky v pyžamech nebo spiritistické seance.
Cesta časem 40 Winks dokonale vyjadřuje Carterův eklektický styl plný dramatických detailů, luxusních materiálů, starožitných kusů a dekorací na hranici kýče. Je tu původní obložení z 18. století, celkem osm původních krbů a mix zařízení kombinující starožitné židle ze 17. století, lenošky z 19. století i „rekvizity“ jako velké bambule a třásně, kovové svícny a keramické sošky, zlacené tapety, benátské masky, sochy psů a velkolepé klobouky.
Bydleli tu třeba Helen Mirren nebo Orlando Bloom. Když si hosté zarezervují oba pokoje, mají k dispozici dvě patra domu. Každé podlaží i místnost má však naprosto odlišný styl. Zatímco Davidův pokoj čerpá inspiraci z budoáru Marie Antoinetty a Nebezpečných známostí, dvoulůžkový pokoj a celé první patro je zařízeno v duchu klasického hudebního salonu. Postele jsou od proslulé anglické značky Marshall & Stewart. Bílý stolek u postele a stojací kovová lampa s křišťálovými ověsy jsou opět dílem designéra a sochaře Marka Brazier-Jonese. Jeho lamp a dekorací je v domě celá řada.
Koupelna je v domě k dispozici sice jen jedna, stojí ale rozhodně za to. Díky barevnému ladění, dekoracím i péči o nejmenší detail působí elegantně a tajuplně zároveň. Voda proudí do samostojné vany s leštěným opláštěním ze lví tlamy ve stěně. Na té je také zlacená tapeta s kresbou japonské zahrady, vytvořená speciálně pro Cartera společností de Gournay, kterou hostitel miluje a často v interiérech používá. Pozlacené jsou i kohoutky umyvadla a kličky na skříňkách. Podlaha je zhotovená z tmavě mořených parket. Výhled do zahrady stíní orientální závěs z dřevěných korálků a tajemnou atmosféru završuje i temná výmalba stropu.
Neobvyklá atmosféra a nadhled jsou v domě přítomny stále, díky eklektické směsi starožitností, dekadentních dekorací a současného designu.
