Anselm Reyle x Bomma: Od neonových fragmentů k ikonickému svítidlu Tim

Berlínský umělec Anselm Reyle, výrazná osobnost současného evropského umění, má bohaté zkušenosti s transformací designových objektů, například díky spolupráci s Franzem Westem, se kterým spolupracoval po dobu tří let, až do jeho smrti. Popovídali jsme si o jeho limitované edici svítidel Tim, která je součástí jeho už druhé samostatné výstavy v pražské DSC Gallery s názvem The Metamorphosis. Výstava proběhne od 3. března do 24. dubna 2026 a určitě by vás neměla minout!

Jaké bylo vaše první setkání se svítidlem Tim?

AR: Se svítidlem Tim mě seznámil Michal Froněk, architekt a designér ze studia Olgoj Chorchoj. Přinesl ho ke mně do ateliéru a zeptal se, zda bych s ním nechtěl vytvořit něco s využitím materiálů typických pro mou tvorbu. A tak tato spolupráce vznikla.

Jaké byly vaše dojmy, když jste svítidlo Tim poprvé viděl?

AR: Okamžitě mě zaujala jeho krásná, čistá forma a měřítko. Je v něm značné množství skla, které mu dodává určitou váhu a přítomnost, a přitom si zachovává velkou eleganci.

Jaká myšlenka stojí za vaší reedicí ikonického svítidla Tim?

AR: Pracuji s nalezenými materiály, například se zbytky od výrobců neonových skel — světelnými písmeny a fragmenty z městského prostředí. Kořeny mé práce však leží v abstraktní tvorbě a tato edice oba světy propojuje. Ke svítidlu Tim jsem přistupoval také jako k nalezenému objektu, který zde funguje jako nosič obrazu.

Co byste si přál, aby si diváci nebo majitelé z této edice odnesli?

AR: V podstatě jsem s tímto elegantním objektem zacházel hrubě – pomocí zbytků neonu, černého spreje a drsných malířských gest. Přesto však jeho elegantní forma zůstává zachována a z této disonance vzniká nová harmonie. Právě to mohu prostřednictvím tohoto díla sdělit.

Anselm Reyle 

Berlínský umělec Anselm Reyle je považován za výraznou osobnost současného evropského umění. Ve své tvorbě – zahrnující velkoformátové abstraktní malby, reliéfy a objekty na pomezí malby, sochy a instalace – zkoumá napětí mezi dědictvím modernismu a vizuální kulturou dneška. Využívá průmyslové i nalezené materiály, jako jsou PVC fólie, automobilové laky, zrcadla, beton či LED a neonové světlo, které transformuje do silných vizuálních a prostorových kompozic s intenzivním smyslovým účinkem. Reyle studoval malbu ve Stuttgartu a Karlsruhe a od roku 2009 působí jako profesor malby na HFBK Hamburg. Jeho díla byla představena v řadě významných institucí, mimo jiné v Kunsthalle Zürich, a jsou zastoupena v prestižních veřejných i soukromých sbírkách, včetně Centre Pompidou v Paříži či Pinault Collection.