Kam za uměním v Berlíně

Ještě před patnácti lety byl Berlín poměrně chudé město, které se za poslední roky změnilo v progresivní metropoli světa, do které se mladí lidé vydávají čerpat aktuálními trendy. Nezabránila tomu ani gentrifikace, astronomické částky za nájmy a vysoký životní styl. Berlín patří mezi nejdynamičtější umělecká centra Evropy a Gallery Weekend Berlin k velkolepým událostem, které si nechce nechat ujít žádný kreativec nebo milovník umění. Které výstavy se dají navštívit i po festivalu a patří k tomu nejzajímavějšímu, co je dneska ve městě k vidění? Nejnovější umělecké trendy pro ELLE Decoration vystopovala kurátorka Monika Čejková z galerie Kvalitář.

Pod názvem Odd Glove prezentuje v Galerii Capitain Petzel svoji první samostatnou výstavu v Berlíně německá autorka Stefanie Heinze (*1987). Její fantaskní, expresivní obrazy jsou spolu s kresbami citlivě nainstalovány v kontextu prostorné modernistické prosklené stavby sídlící ve východním Berlíně na věhlasné Karl-Marx-Allee budované za socialistické éry. Heinze prezentuje malířský projev mezi vysokou a nízkou kulturou, podobně jako v nedaleké Galerii Neu vystavující Jana Euler (*1982), rovněž německá autorka. Obě umělkyně pracují s absurdními groteskními situacemi – Jana Euler představuje sérii monumentálních obrazů zachycující vynořujícího se a útočícího žraloka a jako doprovodný text k výstavě slouží poezie, v níž přirovnává své žraloky k obrazu Mona Lisa, neboť obojí vás sledují kdekoliv se pohybujete po místnost.

galerie Neu

V Galerii Barbara Weiss vystavuje mladá, původem mexická umělkyně Frieda Toranzo Jaeger (*1988), jež absolvovala v ateliéru Jutty Koether na akademii v Hamburgu a dnes žije v Berlíně. Její malby narážejí na maskulinní svět prostřednictvím ikonografie založené na automobilovém průmyslu, jako výrazu mužské síly a bohatství. Její dílo Autoportrait z roku 2016, odhalující motor vozidla, se v roce 2017 objevil jako cover magazinu Mousse. Pro svoji výstavu v Galerii Barbara Weiss vytvořila nové práce, z nichž některé jako site-specific.

galerie Barbara Weiss

Mezi výrazné site-specific malířské projekty patří instalace původem venezuelské umělkyně Sol Carero (*1982) v galerii Chertlüdde. Autorka instalací skládá poctu své babičce Louise Hernandez, jež se v pozdějším věku zapsala na uměleckou školu a malá Sol Carero s ní prožívala umělecké začátky i postupný vývoj. Jakýmsi pomyslným středem expozice je dochovaný výstřižek z novin, jež Hernandez obecně používala jako předlohy k obrazům. Carero se ke konkrétnímu výstřižku vrací jako k metafoře nedokončených prací babičky. Vytváří výrazný barevný interiér, podlahu pokrývá linoleem imitující vodní hladinu, pomalované stěny pokrývá pestrými obrazy a místnosti zdobí umělými květinami a plody manga. Centrální místnost zahrnuje kusy plastového nábytku, z nichž divák s nostalgií sleduje uklidňující barevnou fontánu. 

barevná fontána - Sol Carero

Z dalších malířských výstav můžeme zmínit reprezentativní samostatnou výstavu Pietera Schoolwertha (*1970) v Kraupa-Tuskany Ziedler experimentující s převedením jeho iluzionistických maleb do 3D. Oproti minulému ročníku, kdy progresivní galerie představila tvorbu mladého čínského umělce Yu Honglei, tak letos vsadila na svého zavedeného autora střední generace. Mezi další progresivní galerie věnující se mladým autorům a s velkým úspěchem s nimi obchoduje na uměleckém trhu je Peres Project. Rovněž Peres Project na rozdíl od minulé, médii velmi reflektované a vizuálně provokativní výstavy Rebeccy Ackroyd, připravil letos tradiční malířskou výstavu abstraktních obrazů Beth Letain (*1976).

Pieter Schoolweerth

Z více konzervativních galerií můžeme zmínit Galerii Thomase Schulteho představující velkoformátové a tvarově jednoduché práce Jonathana Laskera (*1948), v jehož práci nacházejí inspiraci mladí abstraktní malíři a mnohdy ji citují jako jednu ze svých základních referencí. Věhlasnou galerii Max Hetzler letos možná úplně poprvé nenalezneme mezi oficiálně přihlášenými. Přesto během GBW zahájila na svých dvou lokacích výstavu Who We Are amerického autora Adama Pendletona (*1984) pohybují se napříč malířství, instalací a videem, v nichž pracuje se vzpomínkami věhlasných tanečníků a choreografů Ishmael Houston-Jones a Yvonne Rainer.

Jonathan Lasker

Wentrup Gallery připravila duo výstavu Floriana Meisenbergera (*1980) a Davida Rengliho (*1974). Výstava je zajímavým vhledem do nových prací talentovaného Meisenbergera, který dnes žije převážně v NY. Galerie se nedávno přestěhovala do Charlottenburgu, čtvrtě, která se opět stává vyhledávanou lokalitou. Prostory bývalé pošty z roku 1928 postavěné ve stylu „New Objectivity“ německý designér Sebastian Herkner citlivě zrekonstruoval do funkční výstavní síně s několika původními zachovanými detaily, jako například částečně dochovanou strukturovanou podlahu, která se v duchu rozšířeného pojetí malířství stala součástí výstavy Meisenbergera a Rengliho.

výstava Meisenbergera a Rengliho

EBC promo