Klatovské déjà vu
Byt se změnil k nepoznání, ale zůstaly povědomé momenty, které vyvolávají vzpomínky.
Červená na skříních z voskovaného jasanu vytváří v kombinaci s modrou v chodbě příjemné napětí. Koberec je ručně tkaný od Maimana, lavice z olejovaného dubu s futonem povlečeném do lnu je opět z dílny studia Janský Dunděra.
U dubového stolu z kolekce P.O.V. od TON se sedí na židli 822 od stejné značky, na Standard chair, kterou v roce 1930 navrh Jean Prouvé a dnes vyrábí Vitra, nebo na hliníkové Navy chair od Emeco. Výhled zdobí obraz od Lucie Jindrák Skřivánkové, který světlým prostorům dodal hloubku, barvy a nádech tajemna. Jako všechny malby v bytě, i tato je z galerie Nookart studio.
Momentu překvapení říká architekt „vstup do Narnie”. Málokdo by totiž čekal, že se v útrobách skříně ve vstupní hale ukrývá samostatná koupelna a dvojice dětských pokojíčků. Zapuštěná madla vyzývají k dotyku a okénko jako z parníku zase k průhledu.
Od švýcarské značky Zehnder jsou všechny radiátory v bytě. Model Charleston totiž poskytuje vyváženou dávku prvorepublikového retra a funkčnosti. Velký zahnutý pás radiátorů v obývacím pokoji vyráběl Zehder pro Petrusovy na míru a do pokoje jim ho vyvezl jeřáb.
Propojení mezi obývacím pokojem a jídelnou Janský zdůraznil při repasi parket – přeskládal jejich směr. Dnes míří z jednoho pokoje do druhého jako šipky. V knihovně najdeme hned dva odkazy na dřívější majitele: hodiny a keramický reliéf – poctu Rudolfu Kremličkovi od dědečka Gustava Fifky.
Postel v ložnici je absolventskou prací Matěje Janského na střední uměleckoprůmyslové škole. Stráží ji noční stolek z kolekce P.O.V. od TON s vázou Steps od Zeitgeist a křeslo Hiroi, které studio Janský Dunděra navrhlo pro Cappellini. Nad lůžkem zdobí oškrábanou zeď malba Patrika Kriššáka od Nookart studia. Velkoplošné zrcadlo místnost ještě o něco opticky zvětšuje.
„Bydlíme teď de facto v takové naší ideální představě o bydlení.“
Modrá na stole P.O.V. od TON se propojuje s modrou skříní a stěrkou v hale, vázou Bandaska od Dechem v knihovně i s obrazem od Lucie Jindrák Skřivánkové. Prostory jsou tak velké, že pojmou i plátno o výšce 2,5 metru.
V dětských pokojích nechal Janský zabudovat „trezory”, do nichž si Albert s Miriam schovávají své cennosti. Faluňská červeň kontrastuje s modrou vestavěnou skříní, kterou se do pokojíčků vchází, a odkazuje na Janského stáž u Claesson Koivisto Rune ve Švédsku.
Pracovna je svět sám pro sebe. Polohovatelný stůl a police jsou atyp na míru podle návrhu Matěje Janského. Přes den je tu klid, a když se dveře otevřou, dostává se místnost na hlavní spojnici mezi obývákem a ložnicí, kterou proudí závodníci na odrážedlech.
Byt se změnil k nepoznání, ale zůstaly povědomé momenty, které vyvolávají vzpomínky.
Na rekonstrukci pracovala celá rodina. Zleva architekt Jáchym Janský, uprostřed jeho hlavní obyvatelé – Alžběta a Michael Petrusovi s potomky – a vpravo hlavní architekt rekonstrukce, designér a zakladatel studia Janský Dunděra Matěj Janský.
