Lovecká sezona, díl 2.

Rozhodla jsem se proto otestovat, zda je situace vážně tak kritická. A také, které metody seznamování fungují nejlíp.

Kamarádka kuplířka
Mé seznámení si ale vzala na starost i moje kamarádka Nika. „Ten se ti bude líbit,“ říkala mi nad střikem. Usmyslela si, že mi dohodí svého rozvedeného kamaráda. „Úplně se k tobě hodí. Má prořízlou pusu jako ty, nebere si servítky, je strašně inteligentní, schopnej a dóóóst dobře vypadá.“ „Hmm, to by šlo,“ říkala jsem si v duchu. Pár dní nato mi přišla SMS: „Ahoj, já jsem Kamil, Nika mi na tebe dala číslo, tak zkouším, jestli nekecá.“ No… četla jsem už lepší zprávy, ale nechtěla jsem dát na první dojem. Třeba mě ještě překvapí. Druhý den jsme měli rande na rohu Malostranského náměstí. U bankomatu. Stál tam. Vysoký dva metry, postava jako Arnold v nejlepších letech – přes tenký svetřík se mu rýsovaly dokonale vypracované prsní svaly. Musela jsem se zhluboka nadechnout. A pak ještě jednou. Pan Modroočko vypadal, jako by vyskočil z nějakého béčkového hollywoodského slaďáku. Přesně ho vidím: běží po pláži, vedle něj nějaká silikonová krasavice a jsou šťastní, až se vám chce brečet. Můj typ to sice není, ale určité estetické kvality mu nelze upřít. Zamířili jsme do nedaleké romantické restaurace. Po chvíli z něj vylezlo, že hraje na piano, pořádá outdoorové akce, dělá atletiku, maluje, fotí a nevím, co všechno ještě. Já jsem na sebe prozradila pouze pár nevinných detailů typu ‚chodím cvičit, nepiju a hodně a ráda pracuju‘. Když mi Kamil začal vyprávět o tom, jak moc rád chodí po setmělé Praze na romantické procházky, modř v jeho očích se začala nebezpečně lesknout a on se ke mně blížil stále víc. Udělalo se mi blbě. Romantiky nesnáším. Přemýšlím, jak z toho ven. „Nooo, už mi jede autobus,“ říkám mu. Ve stresu jsem zapomněla, že jsem přijela károu, kterou jsem zaparkovala přímo před jeho zraky… Vypadám jako naprostý idiot, Bridget Jonesová by ze mě měla radost. „Je tak hezky, škoda jít domů,“ pokračuje neúnavně dál. Co to je proboha za řeči?! „Jsem už unavená,“ zvedám se a třesu mu pravicí. Než se v autě stihnu oklepat a otočit volume doprava, přichází sms. „Bylo to skvělé, jsem strašně rád, že jsme se poznali. Co jít ve čtvrtek na drink?“ Odepisuju DOBROU a mažu jeho číslo. Drzouna si, milá Niko, představuju trochu jinak. Nevím, co jsem ti udělala, ale pomsta se ti povedla!

Proč neoslovit svůj idol?
Rande číslo tři na sebe nenechalo dlouho čekat. Zmermomocnila jsem svého kamaráda Tomáše, aby pozdravoval Patrika. Už dlouho se mi líbí… Tom si sice není jistý, jestli Patrik není na kluky, ale dá na moje jasné „Ten teda určitě NE!“ a vyřizuje mu pozdrav. Ještě ten večer mi přijde e-mail, a ještě ten večer (o dvacet minut později) sedíme ve stylové kavárně. Baví mě, když někdo nemarní čas. Sama zásadně čas neztrácím, takže uděluju plusové body. Sedíme spolu přes čtyři hodiny. A povídáme si, jako kdybychom se znali od školky.

Spíše než fyzické pnutí a oboustrannou přitažlivost ale zažívám pocit, jako bych se dlouho neviděla s dobrým a důvěrným kamarádem. Probereme vše od gymplu přes vysokou, práci, bydlení, zájmy, vkus, design až po našeho vykutáleného kamaráda Toma. Vypadá to, že jsem získala dalšího dobrého kámoše: takového, co mu můžete zavolat o půlnoci, říkat nesmysly a vždycky vás absolutně pochopí.

Ztráty i nálezy
Po třech uskutečněných schůzkách (a spoustě nových kontaktů v e-mailu) jsem se rozhodla sečíst ztráty a nálezy. Výsledek? Balení je fajn! Užít si po delší době nezávazné flirtování, hledání i těšení se na schůzku je určitě příjemné. Ovšem sbalit někoho, kdo vás bude opravdu bavit a bude splňovat všechno, co od chlapa očekáváte, je jako hledat jehlu v kupce sena. Na druhé straně – pokud nenarazíte na úplného ,losera‘, můžete směle rozšířit řady svých známých a přátel. Tím spíš, že přátelství je občas mnohem větší zisk než cokoli jiného. Třeba proto, že láska bývá časově omezená a někteří přátelé s vámi na rozdíl od partnerů zůstávají celý život. Takže i když toho pravého pravděpodobně nenajdete během pár týdnů, určitě stojí za to pustit se aktivně do hledání…

TEXT: ANNA HUBÍNKOVÁ

EBC promo