.jpg)
Britská znalkyně duší se po dvouleté pauze vrací, aby připomněla, jak má správně vypadat bílý soul.
Joss Stone drží prim hned ve dvou ostrovních disciplínách – je nejmladší interpretkou, jejíž jméno se kdy objevilo na první příčce britské hitparády UK Albums Chart, a zároveň nejmladší ženou, která se umístila ve výročním žebříčku nejbohatších lidí v Británii. Kdo by pozapomněl, jakým způsobem se mladé dámě s nedokončenou střední školou podařilo za osm let prodat jedenáct milionů alb, tomu výmluvnou odpověď poskytne zpěvaččina pátá studiová deska s názvem LP1. Člověk se při jejím poslechu ihned rozpomene, proč se čtyřiadvacetileté rodačce z Kentu přezdívá Aretha Joplin. Joss Stone má totiž hlas, jenž v dokonalé rovnováze kombinuje gospelový projev Arethy Franklin s drsnějším vokálním zabarvením bluesové senzace Janis Joplin.
Své nové album, jehož produkci svěřila bývalému členu Eurythmics Daveu Stewartovi, natáčela v Nashvillu jen necelý týden, a proto z něj od mnoha jiných studiových počinů čiší živá a bezprostřední energie. Joss bravurně přepíná mezi sladkým soulem, brnkavým country, syrovým rockem a zemitým blues. Prostá akustická kytara pak dává vyniknout jejímu hlasovému kouzlení, které v refrénech graduje do vrcholů, z nichž vstávají chloupky za krkem.
