MFF Karlovy Vary 2011: Jak z filmových Varů vyvařit co nejvíc

Filmové veselí na západě Čech vypukne už za pár týdnů, a tak začíná být načase, abyste s prstem na Google Maps pomalu hledala cestu k filmovému vřídlu. Aby se vám z akreditací, rvaček o cenné lístky, nevyzpytatelného počasí a z neodbytné vůně halušek ve Varech nezavařil organismus, věnujte čas předfestivalovému tréninku dovedností. V letním Karlsbadu se neztratíte, pokud do odjezdu ovládnete následující schopnosti.

Včas se ubytovat

Nejdřív se zdá, že pojedete na dva dny, pak zas že na celou dobu, a nakonec možná na prodloužený víkend, ale to nevíte jistě. Rezervaci ubytování proto odkládáte na datum blížící se prvnímu červenci. Dobrá zpráva: má to tak kdekdo a penziony ještě nejsou beznadějně plné. Druhá, ne zas tak dobrá zpráva: v téhle chvíli už si můžete vybírat pouze z krajních variant. Půjdete buď do drahého (hotel Embassy, Excelsior, Thermal), nebo nepohodlného (kemp Březová, stanové městečko, škola).

Číst (mezi) řádky

Rozkódování anotací k festivalovým filmům je úkolem hodným univerzitně vzdělaného kryptologa. Téměř všechny snímky se v programu tváří jako ‚civilní portrét mezilidských vztahů‘ nebo ‚meditativní drama o obecných pravdách‘. V přítmí kina pak uvažujete, zda jste v bludišti kin trefili do správného sálu, protože to, co právě sledujete, je dvacetiminutový záběr na lehce vlající záclonu. Když se pošesté za den přistihnete s nosem v katalogu říkat „To zní zajímavě“, virus klamavých anotací napadl i vás.

Posílat SMS zprávy

Několik vteřin po sedmé ranní se ptáci přelétající nad Karlovými Vary začínají chytat do kompletně zauzlovaných mobilních sítí – a hlavy jim přitom bombardují rezervační esemesky, které v tu dobu sviští směrem k telefonní centrále. Záhada je, že zatímco vy tisknete tlačítko Odeslat v 07:00:00, vaše kamarádka teprve pomalu zívá a místo má stejně jisté. Nikdo dodnes nezjistil, podle čeho se přídělový systém lístků řídí – zda atomovým časem, polohou slunce na nebi, nebo aztéckým kalendářem.

Zabavit se ve frontě

Pokud vítězoslavně nemáváte lístky, je zapotřebí vytrpět čekací martyrium před sálem či u pokladen. Udržet si klid a dobrou náladu během dlouhé hodiny vyčkávání chce přitom boží trpělivost a zásobu vtipů. Zvláštní oblibě se ve frontách těší hry To se nemůžeme vejít, Kdo mi šlápnul na nohu, Kam se cpeš a To je dobrý, ti jsou od nás, nechte je projít.

Rychle běhat

Sprinter v nohách se ve Varech hodí, když vám jednotlivé projekce navazují v různých koncích města nebo když si chcete z centra zajet pro svetr a kyvadlová autobusová linka vám na jeho lovení ze skříně věnuje velkorysých pět minut.

Spát jako dřevo

Populace Karlových Varů se během prvního červencového týdne zahustí o několik set procent. Hromadné tření charakterů křesá jiskry konfliktů hlavně přes den, v noci vám však doslova nedá spát – ať se o to postará chrápání souseda za tenkou zdí, nebo ranní pípání esemesek. Noční klid si neužijete, ani když jste ubytovaná v luxusním apartmánu v centru. Pod vašimi okny sice teče vodička z řeky Teplé, ale kromě té pod nimi noc co noc proplouvá proud nadraných festivalových návštěvníků.

P.S. Na všechny předchozí schopnosti můžete v klidu zapomenout, pokud zvládáte následující:

Nespat vůbec, pařit jako o život a přimotat se k někomu, kdo vám přenechá svou VIP akreditaci.