Garrett Graham (Belmont Cameli) je kapitán univerzitního hokejového týmu s daddy issues a kolem sebe vystavěnými emocionálními zdmi. Má ale jeden zásadní problém – propadá z filozofie. Pokud nezačne rychle chápat Kierkegaarda, přijde o stipendium, vyletí z týmu a může se rozloučit se šancí na draft do NHL. Do hry tak vstupuje Hannah Wells (Ella Bright). Vřelá a chytrá studentka, která filozofii zvládá levou zadní. Její slabinou je pro změnu Justin (Josh Heuston), okouzlující, modrooký muzikant, který ovšem sotva tuší, že Hannah vůbec existuje.
Řešení je nasnadě a nabízí jedno z nejoblíbenějších romantických klišé: fake dating. Ti dva uzavřou pragmatickou dohodu: Hannah bude Garretta doučovat u něj v bratrstvu a on jí na oplátku pomůže předstíraným randěním vzbudit v nedosažitelném muzikantovi žárlivost. Na rozdíl od jiných filmů a seriálů, které na tuto šablonu vsadily, vás tu nečeká frustrující protahování děje. Falešné randění totiž není tak úplně falešné a netrvá dlouho, než se Garrett a Hannah dají dohromady. Místo toho se v jejich vztahu vynoří náročná témata v podobě traumat, která si oba nesou z minulosti. A seriál k nim přistupuje citlivě. Hannino trauma ze zneužití scénář netrivializuje, neodvrací od něj oči. V kontrastu ukazuje zdravý a respektující přístup k sexu. Tvůrci nemají potřebu obrušovat hrany ani v případě Garrettova složitého rodinného zázemí.
Seriál se naprosto vyhýbá toxicitě a ukazuje fungující, zdravou komunikaci de facto ve všech hlavních vztazích. Přátelství mezi Hannah a Allie (Mika Abdalla) je skutečné, pevné a hojivé na sledování pro všechny ženy, které si prošly traumatizující frenemies dynamikou na vysoké. Osvěžující je i sledovat dynamiku hokejové party. Garrett a jeho spoluhráči Logan (Antonio Cipriano), Tucker (Jalen Thomas Brooks) a Dean (Stephen Kalyn) nepřipomínají jednorozměrné testosteronové karikatury. Dokážou mluvit o problémech (a o konsentu), vzájemně se podržet a reflektovat vlastní chyby. Jsou ve svých přátelstvích zranitelní a empatičtí, což je něco, co na obrazovkách potřebujeme zoufale vidět.
Off Campus proto nestojí a nepadá jen s hlavní dvojicí. Nemá potřebu spoléhat se výhradně na Garretta a Hannah a netrpí hluchými místy, když ústřední romance zrovna ustoupí do pozadí. Vedlejší postavy mají vlastní a dobře vystavěné linky. Dean s Allie vnášejí do děje živelný chaos a chemii, zatímco Logan se vyrovnává s tlakem okolí a osobními limity. Scenáristé dávají každé postavě reálný směr. Ve výsledku sledovat vedlejší zápletky baví diváka úplně stejně jako hlavní milostná linka.
Internet přirozeně začal Off Campus okamžitě řadit do stejné kategorie jako Heated Rivalry, jelikož se v obou případech jedná o seriálové adaptace z hokejového prostředí. Sociální sítě zaplavily příspěvky porovnávající hlavní hrdiny i virální scény, které mají fanoušky v hrsti – primárně klubovou All The Things She Said scénu v Heated Rivalry a flirty On The Floor moment v Off Campus.
Hokej je ale možná to jediné, co mají tyto dva seriály společného. Zatímco Off Campus mělo za zády Amazon Prime, kde někdo vycítil obrovský divácký potenciál a pravděpodobně obdaroval projekt štědrým budgetem, Heated Rivalry vzniklo v produkci malého kanadského networku Crave s minimem peněz. Šlo o srdeční projekt scenáristy a režiséra Jacoba Tierneyho, který si příběh zamiloval a vtiskl mu jasnou uměleckou vizi. Malý budget a Tierneyho ambice se postaraly o to, že každý záběr a každá volba v Heated Rivalry působí – a existuje – záměrně. Tierney dal projektu maximální péči a doručil něco, co se po stránce tonality blíží spíš k adaptaci Normal People – a to včetně toho, jak realisticky dokázaly oba seriály ztvárnit sex. Heated Rivalry vypráví o dvou queer mužích, kteří u sebe nachází bezpečí a srovnávají se s tím, co to pro ně znamená, zatímco se pohybují v macho prostředí, kde je homofobie denním chlebem. Už jen proto nelze obě adaptace měřit stejným metrem.
Off Campus připomíná spíš The Summer I Turned Pretty. Je to pohlazení po duši, lehké sledování s předvídatelným dějem a místy klišovitými dialogy. Dodává správnou dávku yearningu, skvělé hudby a hezkých lidí, která spolehlivě zabaví internet na dobrých pár měsíců. Herecké výkony jsou dobré, ne skvělé, ale fungují. Heated Rivalry, i díky výkonu dvou hlavních herců, dokázalo vybudovat intimitu, něhu a opravdovost, na kterou Off Campus nedosáhne – byť je velmi pravděpodobné, že to tady tvůrci ani neměli v plánu. Off Campus totiž moc dobře zná své silné stránky, a to je ulevit diváctvu od dusivé a unavující reality dnešního randění. Nejspíš vám nezmění život, ale zaručeně vás donutí k binge-watchingu a zanechá vás s přihlouplým úsměvem na tváři.
- Zdroj článku:
autorský text
