Letos je to dvacet let od Zdeňkovy první instalace na Designbloku. „Po roce 2000 byl český šperk ještě v plenkách. Instalace, na které jsem tehdy spolupracoval s Danielem Poštou, byla zjevením. Každý tehdy dostal kontejner a upravil si ho podle sebe. Já prezentoval kolekci šperků Nympha, inspirovanou brouky a rostlinami. Udělali jsme k ní speciální instalaci se skutečným pískem, mlhou a rákosím, ve které se nám po několika dnech podařilo vytvořit jakési mikroklima. Bylo to něco neuvěřitelného…“ vypráví o začátcích. „Myslím, že jsme tehdy v ateliéru nastavili vysokou laťku a postupně jsme si vychovali vlastní konkurenci. Dnes je český šperk značně konkurenceschopný. Pořád je otázkou určité bubliny, ale trh se postupně kultivuje.“ Šperk podle něj musí mít kvalitu, jinak postrádá smysl. „Postupem času jsem zjistil, že už neumím dělat levné věci. Kvalita a dobré materiál stojí peníze a kompromisy v tomto směru nedělám.“ Zdeňkova zakázková výroba, ke které se před lety vrátil, je takovou investicí do individuality a procesem, který nelze uspěchat.
Ucelené kolekce pak nikdy nepředstavoval pravidelně. „Každá reflektuje určitý vývoj, kterým jsem si v daném období prošel. Někdo v mých kolekcích vidí naprostý chaos, jiný sourodý rukopis. Vše na sebe navazuje, každý design je reakcí na předchozí. Stále však hledám odvahu říct si: ‚Je to hotové.‘ Protože když řeknete stop, musíte se smířit s tím, že to třeba není dobré. Ale musíte si za tím stát. Učím se věci uzavírat a stát si za nimi.“ Nestresuje se tím, jestli je jeho práce dobrá, ale tím, zda je nosná. „Jsou to šperky. Co na nich chcete vymýšlet nového? Stačí malá změna, protože vše je v detailu. Když je každý krok do detailu promyšlený, i celek je dobrý.“
Letos pracoval na umělecké sérii Eidolon, která byla odhalena při příležitosti dernisáže výstavy Alchymia v Kvalitáři. Vznikla možná i jako reakce na zlomový rok loňský. „Zemřela mi máma, odešel můj terapeut, který mi byl skoro otcem. Bylo to transformační období.“ Přesto se rozhodl vytvořit retrospektivní výstavu. Eidolon byl totiž zatím pouhým fragmentem expozice, které se ujme kurátor Jan Dotřel a bude odhalena na letošním Designbloku. „Říkal jsem si, že nechci dělat bilanci. Ale pochopil jsem, že když ukážete minulost, dává smysl to přítomné. Tak jsem vybral deset milníků posledních pětadvaceti let a vytvořil z nich nové věci,“ vypráví. „Když jsem přemýšlel nad tématem výstavy, zjistil jsem, že se mi v tvorbě stále vrací motiv přerodu. Nymfa před dvaceti lety vyprávěla o metamorfóze – o bytosti, která se z kukly musí rozbalit, uschnout a vzlétnout. Teď se k ní vracím. Při práci na nových objektech jsem si uvědomil, že jsem vlastně stále na začátku, že se znovu líhnu z kukly.“ Připravovaná výstava bude jakýmsi milníkem dvou dekád na scéně. A za dalších dvacet let? „Vůbec nevím, co bude dál, ale moc se na to těším.“
- Zdroj článku:
Autorský článek
