Bývaly pracovní uniformou, symbolem odporu, vzdoru i rovnoprávnosti. Jak je známe dnes, vznikly 19. století v Americe během Zlaté horečky jako společný projekt Jacoba Davise a Leviho Strausse. Určitě znáte ikonické Levi‘s 501, že? Tak i ty byly původně určeny pro horníky a jiné dělníky, kteří vykonávali fyzicky náročné práce. Věděli jste, že ty dobře vypadající nýty nejsou na kapsách jen tak? Levi Strauss je tam umístil, aby zabránil trhání kapes ve švu. Stejně tak i další prvky na těchto jeanech mají spíše praktické než estetické využití. Pokud je tedy právě teď oblékáte, hurá do práce!
Z hlediska udržitelnosti jsou džíny a denim obecně naprostou katastrofou. Problémy způsobují snad na všech frontách. Jedná se například o nadměrnou spotřebu vody a používání pesticidů při pěstování bavlny (džíny většinou tvoří 98-99% bavlna, zbytek bývá elastan). Chemikálie, jež se využívají během výroby, se poté mohou vymývat a způsobovat tak další znečišťování. Pracovníci továren zase často pracují v nevyhovujících podmínkách.
Opotřebovaný styl je trendy. K jeho dosažení se ale v některých továrnách používá technika tzv. „pískování“. V důsledku vykonávání této metody zemřelo na následky poškození plic již mnoho lidí. Tato metoda je v některých státech zakázána a velké značky od ní postupně ustupují. Polední bod: všimli jste si někdy, jak levně lze džíny koupit? A všimli jste si také, jak dlouhý proces je za jedním párem? Nízká cena, z níž jde ještě vysoké procento na konto zadávající značky, nemůže pokrýt všechny náklady. A tak se šetří – a to hlavně na lidech.
Nechci tu vypisovat další a další negativa, ale poselství je jasné!
Když jsou denimové kalhoty kvalitní, vydrží navěky. V Americe doteď nacházejí v blízkosti zlatých dolů „levisky“ staré i sto let. V second handech se to skvělými vintage kousky jen hemží. Paradoxem je, že mnohé značky ošoupaný styl napodobují. Není lepší mít v šatníku opravdový vintage kousek?
