Chřestová sezona je tu, škoda jen, že v Česku patří ‚špargl‘ mezi polozapomenuté pochoutky.
V sousedním Německu restauratéři lákají zákazníky na tuto sezonní delikatesu. Pokud si však v květnu v tuzemské restauraci objednáte jídlo, jehož součástí bude chřest, s největší pravděpodobností půjde o zeleninu z konzervy. Chřestu se zatím kuchaři v obyčejných resturacích vyhýbají a je to škoda!
Kde se vzal…
Na chřestu si pochutnávali již staří Egypťané, kteří jej rovněž používali při léčbě jater. Na vařené chřestové výhonky nedal dopustit legendární panovník Julius Caesar, a tak není divu, že římští básníci o chřestu psali jako o ‚královské zelenině‘.
Ve středověku se na ‚špargl‘ trošku pozapomnělo, ale v 18. století zažil na dvoře poživačného Ludvíka XIV. obrovskou renesanci. Český název ‚chřest‘ rostlina získala, jelikož lidé dříve věřili, že je ochrání proti ‚chřastnutí hromu‘.
V období první republiky patřil chřest v Čechách mezi vyhlášené delikatesy a v zemi fungovalo mnoho chřestáren. Ty ale byly v minulém režimu hromadně rušeny jako pozůstatek buržoazního životního stylu. Nyní se pěstování lahodné zeleniny do Čech opět pomalu vrací a v Ivančicích u Brna se dokonce chystají Slavnosti chřestu. Můžete sem vyrazit už tento víkend – začínají v pátek 22. května a trvají do neděle 24. května.
Afrodiziakum?
Již v antice si chřest vysloužil pověst zaručeného afrodiziaka. Například v 19. století se z toho důvodu podával ženichům na svatbách a ve stejném období ho bylo ze stejného důvodu zakázáno pojídat v penzionech, které vedly mladé jeptišky. Dnešní lékařská věda o afrodiziakálních účincích mlčí.
Je ale známo, že chřest dobře působí jako preventivní prostředek proti žaludeční nevolnosti a při pálení žáhy. Také pomáhá snižovat krevní tlak a snižuje tepovou frekvenci.
Chřest ocení i lidé na redukční dietě – protože se z 95 procent skládá z vody, obsahuje pouze 17 kalorií na 100 g a je tedy velmi dietní.
