Radek Laci: Stres hledáme v hlavě, ale přehlížíme, co dělá tělo

Na ELLEphorii budete mluvit o tom, jak vystoupit z módu „fight or flight“. Jak poznáme, že v něm vůbec jsme?

Největším problémem je, že stres hledáme v hlavě, ale přehlížíme, co se děje v těle. Po jídle máte pocit nafouklého břicha, na pracovní schůzce nevědomky zatínáte pěst, večer nemůžete usnout nebo v noci skřípete zuby. A vůbec vás nenapadne, že tyhle zdánlivě nesouvisející projevy mohou mít společného jmenovatele v dlouhodobém přetížení nervového systému. Samy o sobě samozřejmě nedokazují režim fight or flight. Největším omylem je přesvědčení, že když stres necítíte v hlavě, vaše tělo ho nezažívá.

Jaký je nejrychlejší způsob, jak zklidnit nervový systém třeba v kanceláři?

Kámenem úrazu je právě přesvědčení, že všechno musíme co nejrychleji vyřešit. Cítíme úzkost, máme zatnutou čelist nebo zadržený dech a okamžitě hledáme techniku, která nás toho zbaví. Jenže první krok není další dechové cvičení. Je to schopnost přijmout, co se v našem těle právě děje, a začít rozpoznávat, proč se do stejného stavu opakovaně dostáváme.

Zkuste teď na třicet sekund přestat dělat to, co děláte. Všimněte si, jestli zatínáte zuby, jak držíte ruce, kde cítíte napětí a jestli vůbec volně dýcháte. Nic nemusíte okamžitě opravovat. Jen si položte otázku: Co se právě děje v mém těle a co tomu předcházelo? Právě na těchto souvislostech stavím i Pohybové espresso, kde propojuji každodenní pohyb s prací s nervovým systémem. Pokud regulujete nervový systém jen proto, abyste vydrželi ještě víc, je to pouze sofistikovanější způsob, jak dál fungovat v režimu přežívání.

Mohlo by se vám líbit

Adéla Šponerová: Být sama sebou je dnes radikální počin

Před pár lety jste pro ELLE říkal, že nejlepší hodinky jsou vaše srdce. Platí to pořád, i v době chytrých prstenů a hodinek, které měří stres a spánek?

Platí. Máme hodinky, které měří spánek, regeneraci i stres, ale potřebujeme upozornění, abychom se napili, najedli nebo šli spát. Dokážeme sledovat každý údaj o svém těle, ale často nedokážeme rozpoznat, co skutečně potřebujeme. Největším paradoxem biohackingu je, že máme stále více dat o svém těle, ale stále méně mu rozumíme. Technologie mohou být skvělým pomocníkem, ale neměly by nahrazovat schopnost vnímat vlastní tělo. Proto pro mě nejlepšími hodinkami zůstává moje srdce.

Mnoho žen řeší stres tím, že jdou na tvrdý trénink. Může být cvičení pro vystresovaný nervový systém naopak další zátěží?

Tvrdý trénink ve chvíli, kdy jste už vystresovaní a vyčerpaní, se může stát jen další, maskovanou formou přežívání. Psychické vyčerpání vyměníte za fyzické a na chvíli máte pocit, že jste všechno vyřešili. Jenže ve skutečnosti na přetížené tělo přidáváte další zátěž, aniž byste mu dali prostor se zotavit. A potom se divíte, že se vracejí migrény, ráno vstáváte bez energie nebo máte neustále zatnutou čelist. Dlouhodobé zatížení se může promítat také do svalů a fascií, které obrazně nazývám emočním obalem našeho těla. Největším omylem je přesvědčení, že další výkon vyřeší naše vyčerpání. Nejdřív potřebujeme vytvořit prostor pro regulaci a regeneraci, abychom se následně dokázali na zátěž adaptovat. Protože regulace je začátek, adaptace je proces a odolnost je cíl.

Mohlo by se vám líbit

Čas křičet. Ženy jezdí na rage retreats, aby rozbily mýtus hodný holky

Říkáte, že se nervový systém adaptuje na to, co opakujeme. Jaký jeden malý návyk byste doporučil zařadit každý den?

Zkuste si spočítat, kolikrát denně jdete sami proti sobě. Máte hlad, ale nejdřív dokončíte práci. Potřebujete na toaletu, ale ještě odpovíte na e-mail. Jste vyčerpaní, ale dalších třicet minut bezmyšlenkovitě scrollujete telefonem. A večer hledáte meditaci, která vás konečně uklidní. Nemůžete celý den ignorovat svoje tělo a očekávat, že ho večer zachrání deset minut meditace.

Zaveďte si jednoduché pravidlo: před každou další kávou, schůzkou nebo otevřením sociálních sítí se na chvíli zastavte a zeptejte se, co právě potřebujete. A pokud je to možné, jednu z těchto potřeb hned naplňte. Třeba se napijte, najezte nebo si dovolte na pár minut odpočinout.

Nervový systém je totiž také odrazem toho, jak žijeme. A právě proto v Pohybovém espressu pracujeme s pravidelností. Patnáct minut denně není o tom stihnout další cvičení, ale naučit se vnímat svoje tělo, rozumět jeho reakcím a postupně měnit způsob, jakým s ním zacházíme.

Jak se stres projevuje na tom, jak vypadáme? Na pleti, v držení těla, ve výrazu tváře?

Často řešíme to, co vidíme v zrcadle, ale přehlížíme, co se odehrává uvnitř. Zatínáme čelist, mění se naše mimika a svaly, které stahují koutky úst dolů, mohou přispívat k výrazu, který na ostatní působí chladně nebo nepřístupně. Obličej není jen otázkou genetiky a kosmetiky. Je také odrazem emocí, které opakovaně prožíváme. Podobně je to s vlasy. Dlouhodobý stres může přispívat k jejich vypadávání, přestože příčin existuje mnohem víc. Rád používám přirovnání ke stromu. Pokud chceme zdravou a pevnou korunu, nestačí pečovat jen o její vzhled. Musíme se zajímat také o kořeny a podmínky, ve kterých strom roste. A přesně tak je to s naším tělem. To, co vidíme navenek, nemůžeme vždycky vyřešit pouze tam, kde se to projevuje.

S Radkem Lacim se můžete potkat osobně na ELLEphorii v neděli 15. 11. ve 12:40–13:00 na ELLE stage. Zjistěte, jak souvisí migrény, bolesti zad nebo nafouklé břicho s nervovým systémem, a vyzkoušejte si jednoduché techniky pro rychlou úlevu přímo na místě!

Mohlo by se vám líbit

Vyčerpaní z ničeho. Jak zastavit brain rot a vrátit mozek do kondice

Zdroj: Autorský rozhovor