Pokud nás poměry otřásající události posledního roku něco naučily, je to zpochybňování pracovního dresscodu. Hodnoty, normy, a dokonce i pravidla oblékání v kanceláři se zdají být naruby. A takový stav sleduje kolekce Miu Miu.
No cliché, no problem... zní kolekcí Giambattisty Valliho. Krásu totiž zpracovává s upřímností několikrát viděného a nepovažuje takový postup za přečin proti estetice dneška. Kolo je přeci v pořádku, tak proč vynalézat něco jiného?
Označit kolekci Johna Galliana pro Maison Margiela za postapokalyptickou by bylo příliš jednoduché. V realitě Paříže, kde mladí pomocí elektromagnetických prutů loví odpad ze Sienny má totiž Galliano za romantickou, a tak ji i uvádí.
První show amerického návrháře Matthew Wiliamse pro maison Givenchy se stala ódou na jeho dětství a teenage identitu. Monitoruje zaniklé kulturní prostředí, jenž jej formovalo. Mix ryze amerického s ryze francouzským však dopadá překvapivě zdařile.
I Rick Owens v Paříži oslavoval, ale stačila mu k tomu převážně jen černá. Jeho kolekce totiž odráží ty nejniternější filosofické odhodlání, s nímž se rozhodl znovu vstoupit do módy.
Móda je pro generaci Z dnes podobně důležitá, jako byla pro mileniály v devadesátých letech hudba. S takovým přesvědčením vstupuje do nových výzev kreativní ředitel Acne Studios, Jonny Johansson.
Dramatická, sexy, nepředvídatelná... V Paříži včera v blízkosti Eiffelovy věže opět ožil provokativní spirit Yvese Saint Laurenta. Anthony Vaccarello představil kolekci vzývající ikonu, ale zároveň přilíval líh do ohně diskuzi o podobě krásy.
