Přitom spoření má stejnou logiku jako budování šatníku. Pár dobrých rozhodnutí na začátku, pak už jen konzistence. Rozdíl je v tom, že tady za vás pracuje matematika.
Tři faktory, dva máte ve svých rukou
Každé spoření stojí na třech věcech:
- kolik odkládáte,
- jaká je sazba,
- jak dlouho vydržíte spořit.
Sazbu neovlivníte skoro vůbec, ta záleží na bance. Částku ovlivníte jen do výše svého rozpočtu. Zbývá čas. A právě ten je z celé trojice zdaleka nejmocnější.
Úroková sazba: jak se počítá, kolik dostanete
Když banka slibuje 3 % p. a., myslí tím procenta za rok. Výpočet úroků na spořicím účtu ale probíhá zpravidla každý den:
denní zůstatek × roční sazba ÷ 365
Denní úroky se potom za celý měsíc sečtou. Úročí se tedy jen to, co na účtu v daný den opravdu leželo. Když peníze pošlete na spoření až pětadvacátého, úročí se jen po zbývající dny měsíce. Malý rozdíl, který se v průběhu let nasčítá.
Z připsaného úroku pak ještě odejde srážková daň 15 %. Banka ji strhne sama, nikam nechodíte a nic nevyplňujete. Pro rychlou orientaci si zapamatujte jediné číslo: sazbu z reklamy vynásobte 0,85. Ze 3 % je čistých 2,55 %, ze 4 % je 3,4 %.
Ještě jedna věc, kterou banky nedávají do titulku. Řada spořicích účtů má pásmové úročení. Slibovaná sazba platí do určitého zůstatku, řekněme do sta tisíc, a všechno nad ním se úročí symbolicky. Pokud tedy máte na jednom účtu půl milionu, možná úročíte pětinu peněz a zbytek jen tak leží. Zkontrolujte si to, je to pětiminutová práce s reálným dopadem.
Čas: silný hráč, kterého většina lidí podceňuje
Připsaný úrok na účtu zůstává a příští měsíc se úročí i on. Tomu se říká složené úročení a v krátkém horizontu je skoro neviditelné.
Podívejte se, co udělá s pravidelnou pětitisícovkou měsíčně při 3 % ročně:
- Po 10 letech naspoříte 600 000 Kč a na účtu máte zhruba 682 600 Kč. Úroky po zdanění: cca 82 600 Kč.
- Po 20 letech naspoříte 1 200 000 Kč a na účtu je přibližně 1 563 400 Kč. Úroky po zdanění: cca 363 400 Kč.
Doba se zdvojnásobila, ale výnos vyrostl víc než čtyřnásobně. Tohle je celý ten trik. Ne vyšší sazba, jen víc času. Odložit start o pět let vás vás tak může stát víc než rozdíl mezi dobrou a průměrnou sazbou.
Časový horizont určuje způsob spoření, ne naopak
Nejčastější chyba není špatná sazba. Je to nesoulad mezi tím, kdy peníze budete potřebovat, a tím, kde je máte uložené.
Do dvou let patří peníze na spořicí účet. Rezerva ve výši tří až šesti měsíčních výdajů, dovolená, nová kuchyň. Tady chcete jistotu a okamžitý přístup, ne maximální výnos.
Dál už spořicí účet prohrává s inflací. Čistý výnos 2,55 % proti růstu cen o 2,5 % znamená, že vaše peníze reálně stojí na místě. Narostou na papíře, ale koupíte za ně totéž co dnes. Pro tenhle horizont dávají větší smysl investice.
Do pěti let se pak hodí konzervativnější investice s nižším rizikem. U cílů vzdálených pět let už můžete uvažovat o odvážnějších investicích, nad 10 let pak i o dynamických investicích s vyšším podílem akcií. Jen myslete na to, že investování není bez rizika, nemusí tak být vhodné pro každého.
Dobrá zpráva je, že můžete mít své spoření i investice pod jednou střechou. Banky jako ČSOB dnes nabízejí spořicí účty i nejrůznější investiční produkty, takže rezervu i dlouhodobou část vidíte na jednom místě. Zároveň vám banka dokáže doporučit investice na míru.
Co udělat tenhle týden
Nemusíte předělat celé svoje finance. Stačí tři kroky, které zvládnete během jednoho večera.
- Zjistěte si svoji reálnou sazbu. Ne tu z billboardu, ale tu, kterou máte na svém spořicím účtu, včetně pásmového omezení. Najdete ji pravděpodobně v mobilní aplikaci své banky.
- Nastavte si trvalý příkaz na spoření. Automatika porazí dobrou vůli pokaždé.
- Rozdělte peníze podle horizontu. Provozní na běžný účet, rezerva na spořicí, dlouhodobé jinam.
A pak to nechte být. Nejlepší spoření je to, na které si za rok vzpomenete jen proto, že vám přišel výpis s číslem, které vás potěší.