ELLE Talent Show: Veronika Donutková

Text: Josefína Joštová

Veronika si splnila svůj sen a společně s dvoučlenným týmem natočila dokument s názvem Displace. Snímek zachycuje atmosféru na Jamajce, tamější párty a dancehallovou kulturu. Sama Veronika několik let tancovala, a tak má k hudbě i tanci velmi blízko. Nejen proto často tvoří videa ve spolupráci s nejrůznějšími umělci a tanečníky, například se slovenskou tanečnicí Chilli.

Veronice imponuje černošská kultura a styl života. Proto jediným místem kromě Prahy, kde by dokázala žít, je newyorský Brooklyn. Popisuje ho jako tepnu inspirace a kreativity, i když přiznává, že by jí chyběla příroda – zároveň totiž miluje výlety do hor, ticho a klid. Je obdivovatelkou Quentina Tarantina, při tvorbě dokumentu jí byl inspirací švédský režisér Maceo Frost, jenž natočil dokument o tanečním stylu Krump. V roce 2020 plánuje další dokument a krátký film, ale hlavně se chce naučit pořádně odpočívat. 

Jak zvládnou tři lidé natočit za měsíc celovečerní dokument?
Nebylo to nejlehčí, ale byla jsem tam se skvělými lidmi – s přítelem, který dělá zvuk, a s kamarádem, který pomáhal s kamerou. Nikdy z nás na Jamajce ještě nebyl a věděli jsme, že budeme točit hlavně v ghettech, kde je potřeba mít povědomí o tom, jak se tam chovat a jaká pravidla ctít. Ale zvládli jsme to! Jsem zastánce toho, že není na všechno potřeba stočlenný štáb a nejdražší vybavení. 

Jaká je Jamajka?
Kořenitá. Nejen proto, že je tam všude cítit koření, ale hlavně je to krásná metafora pro to, jak jsou tamější lidé neuvěřitelně temperamentní. Všude je slyšet hudba, každý neustále tancuje… 

Co je to dancehall?
Dancehall rozhodně nejsou jen twerkující polonahé ženy. Dancehall není jen tanec nebo jen hudba, je to životní kultura a párty 24/7. Dalo by se říct, že reggae je takový 45letý strýček dancehallu.

Chodili jste tam na party?
To bylo hlavní místo, kde jsme točili. Rozhodně se ale nejedná o akce, jaké známe z Prahy. Ty jamajské mají spoustu hierarchických pravidel. Většinou začínají ve tři ráno, vždy na jiném místě, o kterém ví jen pozvaní. To, co se tam děje, je šílené, ale zároveň neskutečně nádherné. Předci Jamajčanů byli rebelští a divocí otroci, a proto není divu, že se to odrazilo i v tamější kultuře, která je velmi živá a temperamentní. Pro chudé obyvatele Jamajky je tanec a hudba často to jediné, co mají.

Hodně cestujete. Je v Praze nejlíp?
Je. Asi bych jinde žít nechtěla. I když teď jsem se vrátila z New Yorku a poprvé jsem zatoužila žít tam. Přítel tam měl koncert a trávili jsme čas s našimi kamarády, legendárními rappery, kteří spolupracovali například s Tupacem. Celkově mám k černošské kultuře hrozně blízko a jejich styl života, to, jak fungují, mě naprosto dostalo. Ale protože mám psa, kterého bych si s sebou vzít nemohla, tak zatím žádné stěhování neplánuji.

Baví vás i tvorba kratších videí?
Dělám spoustu tanečních videí, baví mě ta komunita. Často spolupracuji s tanečnicí Chilli, a i když se jedná o kratší formáty, videa tvoříme klidně i půl roku. Mám ráda módu, takže točím i filmy s touto tématikou. Vím, že to zní jako to největší klišé, ale dělám prostě to, co mě baví. Už několikrát jsem si potvrdila, že když dělám něco jen kvůli penězům, je to pro mě utrpení. Proto se takové práci už snažím vyhýbat. 

Odpočinete si u sledování filmu?
Moc mi to nejde. Když jdeme s přítelem do kina, tak oba dva akorát zkoumáme střih, nastavení barev a hudbu. Ale to je asi normální.  

Kdo je vaší inspirací?
Miluju Tarantina, psala jsem o něm diplomovou práci, mám doma sbírku všech článků, co o něm vyšly, dokonce jsem kvůli diplomce komunikovala s jeho maminkou… jsem jeho obrovská obdivovatelka už několik let. Hrozně mě baví, jakým způsobem pracuje a píše. Z našich končin mě zaujal Marián Ontko. Co se týká dalších, momentálně mě absolutně dostal obraz od Jarina Blaschkea ve filmu Lighthouse. Velmi ráda mám i práci Macea Frosta, který kromě komerčních zakázek například pro IKEA natočil krásný krátký dokument o tanečním stylu krump.

EBC promo