Hercem náhodou
Dětství prožil v Pardubicích a Děčíně, kde byl podle vlastních slov spíš lump než premiant. K herectví se dostal téměř omylem – přihlášku na JAMU mu bez jeho vědomí podala spolužačka Jana Švandová. Když mu přišla pozvánka na talentové zkoušky, nechal se přesvědčit a na cestě ho doprovázel Bolek Polívka. V Brně našel nejen profesi, ale i životní lásku – manželku Andreu, se kterou vychoval dvě děti. Po studiích působil v Divadle na provázku, v Činoherním studiu v Ústí nad Labem i v pražském Divadle Na zábradlí. Už tehdy bylo jasné, že na českou divadelní scénu přichází silná osobnost.
Šarm a nadhled
Filmové role si vybíral pečlivě a za sedmačtyřicetiletou kariéru si připsal úctyhodný počet seriálových, filmových i divadelních postav. Mezi jeho nejznámější role patří ty v dobrodružném filmu o pravěkých lidech Osada havranů, detektivce Pumpaři od Zlaté podkovy, v seriálu Sanitka, filmu z období druhé světové války Je třeba zabít Sekala, exceloval v Teorii tygra, ve filmu Zbožňovaný i jako Bůh v pohádkách Anděl páně 1 a 2. Zaujal ve vážných dramatech (Je třeba zabít Sekala, Všichni moji blízcí, Teorie tygra), ale i v pohádkách (Anděl Páně), kde si zahrál samotného Boha. Jeho civilní projev, vnitřní klid a ironický nadhled z něj dělaly herce, kterému věříte všechno – i mlčení. A právě ten nadhled si ponechal i v těžkých chvílích. Když v roce 2015 poprvé bojoval s vážnou nemocí, prohlásil: „Nechci kolem sebe fňukání.“
Jeho odchod je ztrátou nejen pro český film, ale i pro všechny, kdo věřili, že styl, důstojnost a lidskost se dají skloubit. Letos se budou Karlovy Vary nést v jiném duchu. Bez něj – ale pořád s jeho otiskem.
- Zdroj článku:
Autorský článek
