Čeští a slovenští návrháři za hranicí

Šanci, kterou dostalo devět českých a slovenských návrhářů, jim můžeme jen závidět. Díky svému talentu a píli se dotkli samého vrcholu a ve svých týmech je na čas přivítaly domy Alexander McQueen nebo Balenciaga. Jaké to bylo?
Jakub Polanka získal možnost externě spolupracovat na projektu doplňků Louis Vuitton. V čem ho tato práce obohatila? „V Čechách se má někdy za to, že když tvoříš, potřebuješ trpět, což samozřejmě není pravda. Také jsem se naučil, jak správně prezentovat svou tvorbu. Když jim umím dodat atmosféru, mohou být i totálně jednoduché a obyčejné věci skvělé,“ říká Jakub. Navrhování za hranicemi ale není vždy procházka růžovou zahradou. Své o tom ví i Monika Drápalová, kterou si v roce 2001 vybrala francouzská Asociace textilního průmyslu a nabídla jí otevřít si butik v Lyonu. „Musela jsem najednou řešit finance, zorientovat se v tom, jak to ve Francii funguje, co říkají zákony, a naučit se perfektně řeč. Smlouva v pasáži trvá tři roky, což je přesně ta ‚inkubační‘ doba, za kterou by se firma měla osamostatnit a začít fungovat. Během té doby se mi podařilo, díky účasti na veletrzích a showroomech v Paříži, navázat kontakty s mnoha butiky po celém světě. Bylo to velké dobrodružství“ popisuje svůj zážitek Monika.
Jaké dobrodružství zažil Antonín Šimon u Rafa Simonse nebo Mária Štraneková u Alexandera McQueena? Přečtěte si v říjnové ELLE, která je právě v prodeji.