ELLE Movie Check: Míjení, milostný trojúhelník nesnesitelnosti

Jídlo jako jazyk a láska, která prochází žaludkem

Barevnost je tu vřelá, jako cit hlavních hrdinů i jako slavnostní hostina, všechno je laděné do teplých barev červené, exteriéry jsou plné malebných záběrů na francouzský venkov v pozdním létě, které působí jako obrazy od francouzských malířských mistrů. Film má poetiku, která působí klasicky, nadčasově, možná špetku anachronicky. Zvykli jsme si obsah dnes spíš konzumovat, než sledovat pomalé a nenápadné vyprávění schované v měděných hrncích a křišťálových sklenicích s vínem. Teoreticky, na papíře, taková věc současné diváctvo přece nemůže zaujmout natož udržet jeho pozornost více než dvě hodiny. A přes to se mu to daří. A je to skutečně jako s jídlem – u některých kombinací si při čtení menu říkáme, že to přece nemůže chutnat dobře, ale když se zakousneme, zjistíme, že jde o lahůdku.

Může za to i výběr herců, skvělá Juliette Binoche a Benoit Magimel hrají pár padesátníků, kteří spolu dvě dekády žijí, vaří a sdílejí pohled na svět skrze pánvičku s nadýchanými omeletami. Právě ústřední motiv „obyčejně“ normální lásky a vztahu, který je pevný i když možná tak úplně nespadá do dobových představ (nejsou manželé) je další ingrediencí, která dělá tenhle „vývar z jednoho kotlíku“ (francouzsky „Pot-au-Feau“ jak zní distribuční název filmu) výjimečným. Kuchařka Eugenie totiž velmi dbá na svoji nezávislost a svatba je pro ni nadbytečnou záležitostí. Nicméně její stále křehčí zdraví a oddanost k muži, se kterým už roky tráví hezké chvíle nejen u plotny, ji nakonec přesvědčí k zasnoubení.

Umění jíst a milovat vlastně nemá cenu popisovat dějem, je to romance vyprávěná přes jídlo, která ovšem dokáže nečekaně dojmout i okouzlit. Film, na který můžete vzít mámu a spokojené budeme obě. Na papíře by nefungoval, na plátně záhadným způsobem funguje skvěle.

Kdy a kde na MFF Karlovy Vary zhlédnout:

7.7. 20:00, Velký sál

Pakočka hodnotí:

Mohlo by se vám líbit

Jak si užít filmové Vary? Vybrané festivalové tipy z 57. ročníku

Vhled do života pařížských intelektuálů

Žije s manželem, ale jejich vztah je evidentně na mrtvém bodě a Thomasova touha po pozornosti a jakýmkoli novým a vzrušujícím podnětům ho dovede do náručí učitelky Agathy (Adèle Exarchopoulos). I ta má evidentně potíže s citovým prožíváním, hned na začátku ji zastihneme se celkem chladně a nevybíravě rozcházet se svým přítelem. Začnou si překvapivě vášnivý románek, který nečekaně pokračuje Thomasovým odchodem od manžela právě k Agathě. Rozehrává se zvláštní milostný trojúhelník, v jehož středu je Thomasova vášeň, hodně sexu, ale především naprosto afektované a vrtošivé puzení.

Tahle parta pařížských bohémských intelektuálů je navíc dohromady nesnesitelná. Paradoxně to nevede k tomu, že byste hrdiny začali nesnášet, spíš se jim prostě musíte trochu smát. Možná, že se v nějakých momentech poznáte, ale většinu času se budete spíš chytat za hlavu a říkat si, jak můžou být všichni, tak emočně neschopní a proč ještě nechodí na terapii. Pokud má film fungovat jako karikatura současných třicátníků z umělecké třídy, pak funguje dokonale. Včetně skvělých kostýmů a výpravy, která vás přenese na večírky, kde se jedním dechem kritizuje kapitalismus, a i tak tam sobeckost vítězí nad soucitem a pochopením pro druhé.

Mohlo by se vám líbit

Kam vyrazit v Karlových Varech během festivalu: beauty, chill i drinky

Kostýmy a výprava jako hlasití vypravěči

Už dlouho jsem neviděla současný film, který by navíc tak dobře pracoval s výpravou a kostýmy. Ty se stávají vypravěči příběhu a všechny postavy naprosto výmluvně vystihují. Pařížská hip bohéma žije ve zdánlivě rozlehlých bytech s ošoupanými parketami, starými koberci, nábytkem z bazarů i designových showroomů. Vše působí tak akorát omšele, cool a nenuceně. Bohémský režisér nosí výstřední svetříky a crop topy, učitelka, z maloměšťácké rodiny nosí upnuté body-con šaty a nepříliš lichotové kožené bundičky a Thomasův přítel Martin, ilustrátor, nosí nenápadné tlumené svetry nebo specifickou vintage bundičku, která jako by vylezla z katalogu nějakého japonského brandu. Každý kousek dává smysl a prozrazuje nám o postavách úplně všechno. Jejich zázemí a původ (když se objeví Aghatina matka nelze si nevšimnou šikovně v záběru odložené výrazně červené kabelky Hermés) i touhy a aspirace. Thomasova citová nevyzpytatelnost a hledání jako by bylo všité do jeho na volno štrikovaných svetrů, které by mohly být stejně tak z druhé ruky, jako od excentrického mladého pařížského designéra. Nejde o generační výpověď, která by diváctvem pohnula, ale spíš o portrét specifické společenské vrstvy, který má momenty trefné satiry. A všichni jsou tam na zabití.

Kdy a kde na MFF Karlovy Vary zhlédnout:

7.7. 20:00, Velký sál

Pakočka hodnotí:

Mohlo by se vám líbit

ELLE Beauty Lounge, den první: Prohlédněte si ty nejkrásnější róby