Na začátek fakta:
Nejsem fitness člověk.
Jsem antifitness člověk.
V tělocvičně jsem byl dvakrát – jednou, protože jsem byl do někoho zamilovaný, a potřeboval se mu zalíbit, podruhé, když jsme tam fotili fashion story s Karolínou Kurkovou.
V červnu jsem se účastnil schůzky, kde mi byl představen koncept nového fitness clubu, a já se přistihl, že se zájmem hltám každou informaci o něm.
V srpnu jsem se byl na fitness z tohoto řetězce podívat v Berlíně, převlékl se dobrovolně do cvičebního úboru, absolvoval kruhový trénink a nezastal se kolegyně, na kterou trenér řval: „You are so lazy.“
13. září byl v Praze na Karlově náměstí otevřen John Reed Fitness Music Club.
14. září jsem pod dohledem trenérů a v doprovodu Jeho nastoupil do tělocvičny.
#pumpupthegym
Proč jsem to udělal? Odpověď je jednoduchá. Chci se změnit. Chci se změnit fyzicky, protože mé tělo se už dlouho a vytrvale vzdaluje mým představám. Nejen těm ideálním (nebo možná idealizovaným), ale bohužel už i těm z rodu „ještě přijatelné“. Chci změnit svou mysl, z antifitness se stát fitness, a dokázat si, že můžu i něco, co mě zrovna nebaví, dělat zcela pravidelně a naprosto odhodlaně. Kromě mě u toho bude i On. Sparing partner? Rival? Uvidíme. Jdeme na to!
První trénink byla spíš seznamovací záležitost. Představoval jsem si, že jdu do tělocvičny poprvé sám a mám začít cvičit na posilovacích strojích bez odborného dohledu. Ta představa mě pobavila i vyděsila zároveň. Pokud si v tomto směru nejste jistí stejně jako já, raději to ani nezkoušejte. Pobavíte nechtěně zkušenější a ještě vám může na ruku, nohu nebo dokonce hlavu spadnout část cvičebního nářadí.
Druhý trénink byl už naostro. Trenér Jindra mě ani Jeho nešetřil. Sice jsem ho před cvičením varoval, že když mě bude cvičení bolet, asi příště na plac nenastoupím s takovým odhodláním. Tato má informace byla trenérovi evidentně úplně u zadku, čímž mi začal imponovat. Ale ono to nebolelo, i když jsem se neflákal, On ještě o něco míň než já. Už na tomhle tréninku jsem docela jasně pochopil, že On mi nebude zamýšleným sparing partnerem, On se mnou chce soutěžit. Bude to ještě těžké.
Ve středu nás čekal kruhový trénink. Primitivní cvičební pomůcky jako žíněnka, závaží, bag za krk, nenáviděná a neúprosně se opakující půlminuta intenzivního cvičení, pot všude včetně očí, zatnuté zuby, stěží popadaný dech. Dostali jsme zabrat, On nemohl stejně jako já, což mě samozřejmě potěšilo. Ulil jsem se za celou dobu jen jednou a jednou jsem Jindru oslovil „debile“. Teda spíš to na něj zařval. Bylo mu to jedno, což mě trochu nasralo. Druhý den ráno jsem se pochválil, že jsem nepodcenil závěrečný strečink, i když byl namáhavý stejně jako samotný kruháč. Au.
Pak jsem byl na tréninku sám ještě v pátek a v neděli, cvičil jsem bez Něj, protože On měl jiný program. Nebyl jsem tak nabuzený a nadšený, ale vše se snažil podle tabulky dělat přesně tak, jak nám naplánoval Jindra. V neděli jsem po cvičení zašel ještě do spinningové místnosti a projel se po centru Los Angeles. I takové vychytávky John Reed Fitness Music Club totiž nabízí.
Tento týden je to vlažnější. V pondělí a úterý jsme měli uzávěrku listopadové ELLE, dnes ráno jsem cvičení vzdal po cca dvaceti minutách, mám rýmu, blbě se mi dýchá. Zítra ráno odjíždím do ticha lesů Orlických hor, ale sklapovačky můžu nakonec dělat i tam... V Johnu Reedovi mě uvidí zase v neděli. Tyjo, ono to zatím jde. A co On? Byl cvičit v pondělí, úterý a myslím, že jde i dnes večer. Chce dohnat víkendové manko, chce být lepší než já. Ale to je prostě On...
Děkuju John Reed Fitness Music Club za to, že se o nás tak stará, děkuju značce Adidas, že mě oblékla tak, že nedělám sobě ani nikomu jinému v gymu ostudu. Aspoň doufám. Na to, jak cool to v tomhle gymu vypadá, se podívejte ZDE.
#pumpupthegym #adidasOriginals
Instagram: @adidas.cz @elleczech
P.S. Jak jsem na tom se životosprávou? Změnil jsem jí? Jsem to, co jím? Pokračování příště.
