Návrat do budoucnosti
Svět krásy se právě noří do své nejprimitivnější a zároveň nejsofistikovanější fáze. Trend, kterému se začíná říkat primal cosmetics, staví na myšlence, že pleť nejlépe rozumí tomu, co je jí evolučně blízké. Místo botanických extraktů se do popředí dostávají ingredience, které mají s lidskou biologií společnou řeč. Jsou to lipidy podobné těm našim, proteiny, které tělo „pozná“, nebo dokonce fragmenty DNA, které si s těmi našimi skoro tykají. Lososí sperma, hovězí lůj či šnečí mucin možná zní jako menu z nějaké podivné gastrosoutěže, ale právě tahle „primal“ fáze, neboli návrat k tomu, co je tělu instinktivně blízké, formuje současnou skincare. A přestože trochu zvedá obočí a přemýšlíme i nad etickou stránkou věci, výsledky používání primal cosmetics jsou často překvapivě přesvědčivé.
Když TikTok zbožnuje lososa
Všechno to začalo jedním videem. Růžové pleťové sérum se na TikToku stalo virální ne kvůli zvučnému jménu, ale kvůli tomu, že jeho hvězdnou složkou je lososí sperma. Následovaly hydratační krémy z hovězího loje, esence s hlemýždím mucinem nebo kolagen extrahovaný z medúz. V New Yorku si také můžete zajít do luxusního medispa na „Lamb Lift Facial“ aka proceduru, která k buněčné regeneraci pleti využívá extrakt z ovčí placenty. Zní to jako beauty verze reality show Fear Factor, ale ve skutečnosti je to jen další kapitola nekončícího hledání účinnější přírodní skincare.
Čistá kosmetika nestačí
Lahvičky kosmetiky s živočišnými ingrediencemi možná zní trochu divoce, ale jde jen o pokračování naší obliby přírodní kosmetiky. Éra „non-toxic“ a „green beauty“ přípravků slibovala, že přírodní složky vyřeší všechno. Jenže spotřebitelé brzy zjistili, že přírodní neznamená nutně účinné, a že zákon ani nezaručuje, kolik přírodních složek ta rostlinná přírodní kosmetika musí obsahovat. Proto teď přichází nový směr – primal cosmetics obsahující ingredience, které jsou přírodě blízké, ale zároveň jsou biologicky kompatibilní s lidskou kůží. Lipidy, peptidy a dokonce i DNA, ať už jsou extrahované z lososa, šneka nebo jeleního pupečníku, jsou látky, které naše tělo zná a vítá. Lákají nás tím, že neslibují zázrak z pole nebo z louky, ale z biologie.
Historie se vrací v moderním balení
Ačkoli dnešní ingredience působí ultramoderně, nejsou žádnou převratnou novinkou. Placenta krémy byly na trhu už ve 20. století, staří Egypťané používali v péči o své obličeje včelí jed a inkubátor kosmetických inovací Jižní Korea začala používat živočišné extrakty už dávno předtím, než se objevil TikTok. Můžete namítat, že podobný hype zažila i přírodní kosmetika, ale moderní studie vážně potvrzují, že látky z primal cosmetics nejsou jen další marketingová blamáž. Zlepšená elasticita pleti, jemnější textura i viditelně hladší kontury dokazují, že zvířecí ingredience v „primitivní“ kosmetice umí mnohem víc než dělat rozruch na internetu.
A je to etické?
Možná vás kromě otázky na účinnost trápí ještě jedna. A to otázka na to, jak etické je získávání těchto látek. Kolik lososů, ovcí, šneků, medůz a dalších zvířat se obětuje kvůli naší hladší pleti? Je pravdou, že hlemýždí mucin má klinicky podložené hydratační a regenerační účinky, ale získávání slizu není vždy eticky bezchybné. Některé metody mohou být pro šneky stresující. Podobné je to s PDRN, fragmenty DNA z lososího spermatu. Ta například v USA stále čeká na jasnější regulační rámec. Skvělou zprávou je, že všechny tyto zvířecí ingredience dnes už mají i laboratorní alternativy. Vědci dnes dokážou v laboratoři vypěstovat téměř identické molekuly jako jsou ty ze skutečných zvířat. Bez toho, aniž by to odnesl jediný šnek nebo žralok. V produktech se tedy objevuje skvalan z kvasinek místo z jater, sérum napodobující hlemýždí mucin, laboratorní PDRN identický s tím lososím. A právě to otevírá beauty průmyslu další kapitolu a my nemusíme volit mezi krásou a etičností. V beauty světě díky bohu evoluce nikdy nekončí. Ani na naší pleti.
- Zdroj článku:
MarieClaire.com, ELLE.com
